Podzim je klíčovým obdobím pro přípravu zahrady na nadcházející zimu a jarní sezónu. Přestože rostliny pomalu končí své vegetační období, podzimní péče a ochrana před škůdci a chorobami může zásadně ovlivnit jejich zdraví a úrodu v příštím roce. Zde je několik tipů, jak se postarat o svou zahradu v tomto období.
Ochrana rostlin na podzim
Jedním z nejdůležitějších kroků podzimní péče je odstranění zbytků rostlin. Spadané listí, odumřelé části rostlin a zbytky plodin často slouží jako útočiště pro škůdce i zárodky chorob.
Základem je tedy udržování zahrady v čistotě a včasná likvidace veškerého organického materiálu, který se v zahradě povaluje. Většina těchto “zbytků” se dá kompostovat a pak dále opět využít v zahradě k vyživení vyčerpaných záhonů. Pozor ale na listí a materiál z nemocných a napadených rostlin. Ten je vhodné bezpečně spálit nebo vyhodit do kontejnerů.
Přezimující škůdci a choroby
I když už je po sezóně a na škůdce v zahradě téměř nenarazíte, neznamená to, že tam nejsou. Existuje totiž celá řada přezimujících škůdců i patogenů. Ti se po skončení vegetačního období jejich hostitelských rostlin ukládají k odpočinku, nejčastěji uschovaní v půdě, ale i v kůře stromů a podobně.
Zde úspěšně přečkají zimu, aby se na jaře mohli opět rozmnožit a napadnout nově vysazené rostliny. Toto brzké jarní napadení škůdci bývá často pro mladé sazenice fatální a značně tak ovlivňuje úrodu. Se kterými přezimujícími škůdci se tedy v zahradách nejčastěji potkáme?
Mandelinka bramborová
Mandelinka bramborová je známým škůdcem brambor a lilkovitých rostlin. Přezimuje hluboko v půdě, kde si najde úkryt před mrazem. Na jaře se znovu objevuje a napadá mladé rostliny brambor.
Živí se jejich listy a může tak dramaticky snížit úrodu, pokud se proti ní nezasáhne včas. Prevence spočívá v pravidelném kypření půdy, hluboké orbě a odstraňování zbytků rostlin z povrchu půdy.
Mšice
Mšice patří mezi největší postrach všech zahrad. A nejnebezpečnější bývají právě brzy na jaře. Mladé sazenice ještě zpravidla nejsou dostatečně silné, aby přemnožení mšic zvládly. Sání těchto škůdců rostlinu vyčerpává, dochází ke zpomalení růstu, různým deformacím a v některých případech i k úhynu celé rostliny.
Některé druhy mšic přezimují ve formě vajíček na nebo pod kůrou stromů, ale i v zemi a na dalších místech v zahradě. Když se na jaře oteplí, vajíčka pokračují ve svém vývoji a líhnou se tak celé nové generace. V podzimních měsících tedy řádně uklidíme zahradu, prokypříme záhony a napadené dřeviny ještě ošetříme vhodným insekticidem.
Slimáci
Dalšími škůdci, kteří každoročně přezimují v zahradách, jsou slimáci a plzáci. Mrazy přečkávají v podobě vajíček i dospělců, záleží na konkrétním druhu. K přezimování vyhledávají různé hromady listí, větví, praskliny v půdě, tlející pařezy stromů, spadané dřevo a podobně.
Vylézají opět na jaře a jejich přítomnost rostliny ohrožuje z podobných důvodů, jako je tomu u mšic; napadají totiž mladé sazenice a obvykle je celé zlikvidují.
Boj se slimáky a plzáky se může zdát předem prohraný, vyzrát se však na ně dá. Základem je likvidace dospělých plžů během sezóny. Kromě ručního sběru využijte také modré granule na slimáky Ferramol nebo Vitrol. Pravidelně sekejte trávu a snažte se odhalit místa, kde se slimáci ukrývají před sluncem. Většinou jde o vlhké, stinné úkryty, které je dobré také zlikvidovat.
Brzy na jaře, když se teploty začnou pohybovat kolem 10 °C, je vhodná doba na aplikaci parazitických hlístic v podobě přípravku Nemaslug. Hlístice si lépe poradí s malými slimáky, čím dříve je tedy do zahrady vysadíte, tím lepší výsledky můžete očekávat.
Bělásek zelný
Bělásek zelný je motýl, jehož housenky napadají zejména brukvovité rostliny, jako je zelí a kapusta. Kukly tohoto škůdce přezimují na různých chráněných místech zahrady, například pod kůrou nebo mezi kameny.
Na jaře se z nich líhnou motýli, kteří kladou vajíčka na listy rostlin, a larvy je po vylíhnutí začnou požírat. Prevence zahrnuje pravidelnou kontrolu všech rostlin a případné odstranění nalezených kukel.
Obaleč jablečný
Obaleč jablečný je škůdce ovocných stromů, především jabloní, který přezimuje ve formě larev ukrytých v prasklinách kůry. Na jaře larvy napadají vyvíjející se plody, kde vykusují chodbičky, což vede k jejich poškození.
Základem prevence je pravidelný sběr popadaného ovoce na podzim, úklid spadaného listí a sekání i hrabání trávy pod stromy. Pokud jste obaleče v daném roce na stromech měli, ošetřete je před zimou ještě vhodným insekticidem.
Květilka zelná
Květilka zelná přezimuje v půdě v podobě larev nebo kukel a na jaře napadá především brukvovité rostliny. V případě přemnožení se jedná o velké škody, které výrazně ovlivňují úrodu.
Kukly květilek přezimují ve svrchní části půdy. Prevencí je tedy především hlubší orba záhonů ve slunečné dny, kdy mají kukly na povrchu zeminy menší šanci k přežití. Pečlivě také odstraňte rostlinné zbytky ze záhonů a dbejte na správné střídání plodin.
Píďalka podzimní
Píďalka podzimní je hmyz, jehož vajíčka přezimují na větvích ovocných stromů a keřů. Na jaře se z nich vylíhnou housenky, které nalezou do pupenů nebo květů a vyžírají je zevnitř. Stromy tedy pravidelně kontrolujeme, kůru čistíme. Vhodnou prevencí je i nátěr kmene vápnem nebo lepové pásy, které se uchytí kolem kmenů a větví stromu a zabrání tak dospělým samičkám naklást vajíčka v korunách.
Drátovci
Drátovci, larvy kovaříků, jsou známí svým dlouhým životním cyklem, během něhož přezimují v půdě a postupně poškozují kořenový systém zeleniny, jako jsou brambory, cibule nebo mrkev.
I v případě drátovců pomáhá řádné zrytí půdy, ideální vícenásobné. Půdu je dobré také zbavit kamení a zbytků rostlin a následně do záhonů zapravit vápno. Do zahrady se snažte také nalákat co nejvíce ptáků, kteří drátovce i jiné škůdce po každé orbě z půdy vyzobou; umístěte kolem záhonů ptačí budky, krmítka i pítka.
Dobrou prevencí je i správné střídání plodin a zařazení brukvovitých rostlin do osevního plánu. Vysadit můžete třeba i hořčici na zelené hnojení, všechny tyto rostliny totiž při klíčení a raném růstu produkují do zeminy plyny, které drátovcům neprospívají.
Padlí
Padlí je plísňové onemocnění, jehož spory přezimují na zbytcích rostlin nebo v prasklinách v půdě. Na jaře se padlí šíří a způsobuje bílé povlaky na listech rostlin, čímž omezuje jejich růst a vitalitu.
Důležité je odstranit všechny napadené části rostlin a zajistit správné větrání zahrady. Rostliny s příznaky padlí nedávejte na kompost, ideálně je spalte.
Prevence výskytu chorob a škůdců u rostlin
Přezimující škůdce i choroby už známe, pojďme si tedy shrnout základní kroky pro prevenci.
Co tedy na podzim udělat, abychom minimalizovali jarní škody na rostlinách?
- Ukliďte zahradu, zbavte se veškerého spadaného ovoce, listí, větví, starých pařezů, trouchnivějícího dřeva, kamení a dalších potenciálních úkrytů i zdrojů potravy.
- Ošetřete stromy – proveďte podzimní řez dřevin, zkontrolujte stav kůry, vyčistěte ji a zbavte se jejích odlupujících se částí. Kmeny dřevin můžete také natřít vápnem a opatřit lepovými pásy.
- Pravidelně sekejte trávu až do prvních mrazů, hrabejte ji a umístěte na kompost.
- Postarejte se o záhony – proveďte hlubokou orbu (i dvakrát až třikrát), zbavte záhony zbytků rostlin, zapravte do půdy vápno. Na zimu pak záhony dobře zalijte a překryjte vrstvou kompostu.
- Aplikujte přípravky proti škůdcům a chorobám, které jsou skvělou prevencí před jejich výskytem a minimalizují jejich šanci k přezimování. Sem patří třeba neemový olej , postřik proti přezimujícím škůdvům nebo chytré houby.
Trichoderma a její využití
Jednou z nejefektivnějších metod biologické ochrany před houbovými chorobami je použití takzvaných “chytrých hub”, jako je například Trichoderma. Tato houba nejenže chrání rostliny před chorobami způsobenými jinými patogeny, ale také zlepšuje kvalitu půdy a podporuje rozklad organických materiálů.
Trichoderma je skvělým pomocníkem v boji proti chorobám, jako je Fusarium a další plísňové a houbové infekce rostlin. Navíc Trichoderma zlepšuje mikroflóru půdy, což zvyšuje její odolnost vůči patogenům. Její použití na podzim přináší dvojí efekt – chrání rostliny přes zimu a připravuje půdu na jaro.
Aplikace je velmi jednoduchá, obsah krabice s chytrou houbou se rozsype po záhonech a zapraví do půdy. Pak se na záhon ještě může dát vrstva kompostu. Důležité je, aby byla houba asi 10 centimetrů pod povrchem, jinak uhyne a v půdě se nerozmnoží.