S klíšťaty se setkal už asi každý. Jejich populace se vlivem stále teplejšího počasí zvyšuje. Stejně tak riziko nákazy některým z onemocnění, které tito parazité přenášejí. Člověka mohou napadat zejména bakterie, viry a prvoci - tyto patogeny způsobují obávané nemoci jako je klíšťová encefalitida nebo lymská borelióza. S čím dalším se můžeme u klíšťat setkat, jak klíště vytáhnout a co dělat poté se dozvíte na následujících řádcích.
Co způsobuje klíště?
Lymská borelióza
Lymská borelióza je infekční onemocnění způsobené bakterií Borrelia burgdorferi, která se přenáší na člověka skrze kousnutí infikovaného klíštěte. Toto onemocnění se projevuje různými příznaky, jako je například zarudnutí v místě kousnutí, únava, bolesti hlavy, horečka či ztuhlé klouby. Častým příznakem je výskyt kruhovité “modřiny” či skvrny, která se nemusí objevit pouze v místě kousnutí, ale kdekoliv na těle.
Pokud se na infekci nepřijde včas a pacient ignoruje první příznaky, může docházet k velmi vážným komplikacím, jako jsou neurologické poruchy, dočasné slepnutí, artritida nebo srdeční problémy.
Prevence spočívá v ochraně proti klíšťatům a včasném odstranění přisátých klíšťat. Bakterie se totiž přenese z trávicího traktu klíštěte do krevního oběhu člověka až po několika hodinách, riziko nákazy se prudce zvyšuje, necháme-li hmyz přisátý déle než 24 hodin. Po příchodu z venku se tedy neprodleně prohlédněte a klíště případně ihned odstraňte.
Lymská borelióza patří mezi bakteriální infekce, je tedy nezbytné se zahájením podávání antibiotik. Jako doplněk můžete užívat vitamín B a magnesium, které pomohou s ochranou či regenerací nervového systému.
Klíšťová encefalitida
Klíšťová encefalitida je závažné virové onemocnění, které postihuje centrální nervový systém a může vést k trvalým následkům či dokonce smrti. Jedná se asi o nejobávanější nemoc přenášenou tímto hmyzem. Klíšťata se obvykle infikují od hlodavců, kteří jsou přirozeným rezervoárem této nemoci. Pokud jste neměli klíště a přesto jste se s encefalitidou setkali, mohlo se tak stát po konzumaci tepelně neopracovaného kozího či ovčího sýra. Tyto případy byly u nás a na slovensku již několikrát prokázány.
Projevy nemoci zahrnují horečku, bolest hlavy, zvracení a postupné neurologické příznaky. Inkubační doba onemocnění je 7 až 14 dní, následně přicházejí první příznaky. Při jejich přehlédnutí nebo při pozdní návštěvě lékaře může dojít k prudkého zhoršení zdravotního stavu. Nemoc v některých případech končí fatálně nebo trpí pacienti doživotními následky.
Prevence je naštěstí poměrně jednoduchá - spočívá totiž v očkování určeném pro děti i dospělé. Neméně důležité je používání repelentů a včasné odstraňování klíšťat.
Viry encefalitidy se do lidského organismu dostávají dříve než bakterie u boreliózy. Člověk se může nakazit již dvě hodiny po přisátí. V případě podezření na nákazu je důležité vyhledat lékařskou pomoc co nejdříve, aby byla zahájena adekvátní léčba. Ta spočívá hlavně v pobytu pod lékařským dozorem v nemocnici, užívání potřebných vitamínů a podpůrných preparátů. Pokud je stav ohrožující život, podávají se některé druhy antivirotik.
Tularémie
Tularémie, známá také jako králičí horečka, je infekční onemocnění způsobené bakterií Francisella tularensis. Toto onemocnění postihuje hlavně malé savce, zejména králíky a hlodavce, ale může být přenášeno i na člověka prostřednictvím kousnutí klíšťat nebo kontaktu s nakaženými zvířaty.
Symptomy tularémie u lidí zahrnují horečku, zimnici, bolesti hlavy a zduření mízních uzlin. Léčba spočívá v podávání antibiotik, přičemž včasná léčba obvykle vede k úplnému uzdravení. Prevence tularémie zahrnuje ochranu před klíšťaty, nošení rukavic při manipulaci se zvířaty (zejména těmi divokými, vysoké riziko je například u myslivců, kteří stahují divoké zajíce) a důkladná tepelná úprava masa z divokých i domácích zvířat.
Ehrlichióza
Ehrlichióza je infekční onemocnění způsobené bakteriemi z rodu Ehrlichia, které se přenášejí na člověka prostřednictvím klíšťat. Toto onemocnění postihuje především bílé krvinky a může způsobovat širokou škálu příznaků, jako jsou horečka, bolest hlavy, únava, bolest svalů a kloubů či zánět lymfatických uzlin.
Diagnóza ehrlichiózy se provádí pomocí krevních testů a léčba spočívá v podávání antibiotik. Včasná detekce a léčba ehrlichiózy jsou klíčové pro zamezení komplikací a možných dlouhodobých následků.
Babesióza
Babesióza je parazitární onemocnění způsobené prvoky rodu Babesia, které napadají červené krvinky hostitele. Tento parazit se šíří prostřednictvím klíšťat, zejména Ixodes ricinus, a postihuje především zvířata, jako jsou psi, koně a dobytek. U lidí se vyskytuje vzácně a může způsobit vážné zdravotní komplikace, zejména u jedinců se sníženou imunitou nebo bez sleziny.
Příznaky babesiózy zahrnují horečku, únava, bolesti hlavy, zimnici a anémii. Léčba spočívá v podávání antiparazitických léků.
Co dělat když mám klíště?
Jak správně vytáhnout klíště?
Vytahování klíšťat je něco, na co má každý ve společnosti vlastní názor a postup, na který nedá dopustit. Správný způsob vytažení je však jen jeden a je nesmírně důležité ho dodržet, protože tím snížíte riziko přenosu bakterií či virů. Jak tedy na to?
- Před zahájením procesu si umyjte ruce a připravte si pinzetu s tenkými špičkami nebo speciální nástroj na odstraňování klíšťat. Skvělá je karta pro odstraňování klíšťat, kterou parazita šikovně podeberete.
- Nejprve uchopte klíště co nejblíže k pokožce, abyste měli pevný úchop na jeho hlavě.
- Poté opatrně a rovnoměrně táhněte klíště ven ze kůže rovným pohybem, aniž byste ho mačkali nebo otáčeli. Vynechejte tedy všemi známý krouživý pohyb nebo viklání s klíštětem do stran.
- Důležité je vyvarovat se použití alkoholu, éteru nebo jiných chemikálií, které by mohly klíště podráždit a způsobit, že vypustí více infekčního materiálu do rány. Nepoužívejte ani oleje, mýdla a další “zaručené” babské rady. Také dezinfekci používejte až po jeho vytažení!
- Po úspěšném odstranění klíštěte si důkladně umyjte ruce a postižené místo dezinfikujte.
- Je vhodné sledovat místo kousnutí několik dní a v případě podezřelých příznaků navštívit lékaře.
Vzhledem k množství nemocní, které mohou klíšťata přenášet, je vhodné klíště po jeho vyjmutí nechat vyšetřit. Některé laboratoře v Česku nabízejí rozbor klíštěte. Díky tomu ještě s předstihem zjistíte, zda bylo “vaše” klíště přenašečem a můžete se zaměřit na sledování určitých příznaků, případně pak informovat ošetřujícího lékaře.
Jak vyšetřit jestli klíště není nakažené?
- Klíště stačí vložit do malého plastového zipového sáčku, do zkumavky nebo třeba lahvičky pro odběr moči.
- Následně jej vložte do bublinkové obálky a zašlete na adresu laboratoře.
- Pokud obálku nemůžete odeslat ihned po vytažení klíštěte, uchovejte nádobku či sáček do té doby v lednici.
- Čím dříve je parazit vyšetřen, tím vyšší pravděpodobnost, že laboratoř nemoc odhalí.
Nejčastější otázky a odpovědi
1. Co dělat, když mám klíště?
Pokud máte klíště, je důležité jej co nejdříve a správně odstranit. Použijte pinzetu nebo speciální nástroj na odstraňování klíšťat a pevně uchopte klíště co nejblíže k pokožce. Jemně, ale pevně jej vytáhněte ven, aniž byste ho rozmačkali nebo utrhli. Poté dezinfikujte místo kousnutí a sledujte případné změny na pokožce či zdravotní potíže.
2. Co sledovat po klíštěti?
Po odstranění klíštěte sledujte místo kousnutí a celkově změny zdravotního stavu. Pokud se objeví zarudnutí, otok, vyrážka ve tvaru terče nebo jiné příznaky (např. únava, bolesti hlavy, horečka, bolesti kloubů), měli byste navštívit lékaře a informovat ho o kousnutí klíštětem.
3. Za jak dlouho klíště infikuje?
Klíště může infikovat svého hostitele různými patogeny během svého sání. Riziko přenosu infekce se zvyšuje s délkou sání klíštěte. U boreliózy se obecně uvádí, že riziko přenosu je výrazně vyšší po 24 hodinách sání. U jiných chorob, jako je například klíšťová encefalitida, může dojít k přenosu viru již během prvních hodin po kousnutí. Obecně platí, že bakterie se dostanou do krve hostitele později než viry.
4. Jak dlouho žije klíště?
Klíště může žít několik měsíců až několik let, v závislosti na druhu a podmínkách prostředí. V průběhu svého života prochází klíště několika vývojovými stádii (larva, nymfa, dospělec) a potřebuje se krmit krví hostitele v každém stadiu.
5. Jak dlouho saje klíště?
Doba sání klíštěte závisí na jeho stadiu vývoje a druhu. Larvy a nymfy sají obvykle několik dní (2-4 dny), zatímco dospělá klíšťata mohou sát i déle než týden (5-10 dnů).
6. Jak vypadá přisáté klíště?
Přisáté klíště může zazačátku na kůži vypadat jako znaménko. Většinou svědí a při pohledu zblízka uvidíte nožičky. Po delší době, když už je klíště nasáté si ho se znaménkem nespletete.
7. Jak vypadá flek od klíštěte?
U každého je to jiné někdo po odstrenění klíštěte nemá na těle nic, někdo má flek, který ho svědí i několik dní. Zpozornět byste měli pokud by se vám na těle objevila pravidelná kulatá skvrna s bílým středem, která je typická pro boreliózu. Tato skvrna se většinou neobjeví hned, ale 1-2 týdny poté co se klíště přisaje.