Vosy patří mezi nejznámější a zároveň nejméně oblíbené hmyzí obyvatele naší přírody. Tito pruhovaní blanokřídlí hmyzí predátoři jsou často spojovány s nepříjemnými bodnutími, která mohou být pro některé jedince nebezpečná. Přesto však vosy plní ve svém ekosystému důležitou roli: pomáhají udržovat populaci jiných hmyzích druhů pod kontrolou, a také se podílejí na opylování květin.
Pojďme se tedy společně seznámit s druhy vos, které u nás žijí, s jejich chováním i s tím, jak postupovat při bodnutí nebo jak se vyhnout jejich obtěžování při pobytu na zahradě.
V ČR žíjí dva nejčastější druhy vos - vosa obecná a vosa útočná
Vosa obecná
Vosa obecná (Vespula vulgaris) je u nás nejběžnějším druhem vosy. Patří, stejně jako všechny vosy, do řádu blanokřídlých a čeledi sršňovitých. Tento hmyz se vyznačuje typickým žlutě-černým zbarvením a pruhovaným vzorem na těle, který má být ostatním živočichům výstrahou. Délka dospělého jedince se pohybuje mezi 12 až 17 milimetry, přičemž samice bývají větší než samci.
Vosa obecná je rozšířena především v Evropě a západní Asii, zástupce však najdeme také v jiných oblastech, nejčastěji v Austrálii a na Novém Zélandu. Hnízda si staví nejčastěji pod zemí, ve štěrbinách stromů či budov a také ve volně visících úlech na stromech nebo keřích. Hnízda jsou tvořena z papírovité hmoty, kterou vosy vytvářejí smícháním dřevního materiálu se svými slinami.
Jedná se o silně sociální hmyz s vyvinutou hierarchií. Kolonie tvořené královnou, dělnicemi (sterilními samicemi) a samci se vyvíjejí během jara a léta. Královna klade vajíčka do buněk hnízda. Dělnice po vylíhnutí vajíček pečují o larvy, které po několika týdnech zakuklí a později se z nich vyklube dospělý hmyz. Na konci léta se líhnou nové královny a samci, kteří opustí hnízdo, spáří se a poté umřou. Nové královny pak přezimují a zakládají nové kolonie na jaře.
Vosy jsou predátoři a živí se především larvami jiných druhů hmyzu, jako jsou mouchy nebo housenky. Důležitou složkou potravy dospělých vos jsou také sladké šťávy vylučované larvami - ty chtějí na oplátku nosit potravu ve formě uloveného či uhynulého hmyzu.
Přestože mohou být nepřátelské vůči lidem, zejména pokud cítí ohrožení svého hnízda, jejich přítomnost ve volné přírodě je prospěšná pro udržování rovnováhy v ekosystému.
Vosa útočná
Vosa útočná (Vespula germanica) je dalším druhem vosy patřící do čeledi sršňovitých. Stejně jako vosa obecná, i tento druh má charakteristické žluto-černé pruhování na těle, avšak vzor pruhů může být mírně odlišný. Od jiných druhů ji rozpoznáme zejména podle teček v oblasti čelního štítku. Velikost dospělých jedinců se pohybuje mezi 12 až 16 milimetry, přičemž samice jsou opět větší než samci.
Vosa útočná je rozšířena zejména v Evropě, ale také v Asii a Austrálii. Jejich hnízda staví podobně jako vosa obecná pod zemí, ve štěrbinách stromů či budov nebo ve volně visících úlech. Sociální chování vosy útočné je velmi podobné chování vosy obecné, s hierarchickou strukturou kolonie tvořené královnou, dělnicemi a samci.
Vosy útočné jsou považovány za agresivnější a mohou být snadno rozrušeny, což vede k útokům na lidi a zvířata. Při setkání s tímto druhem je tedy důležité zachovat klid a vyhnout se prudkým pohybům, aby nedošlo k bodnutí.
Způsob života vos
Vosy žijí ve společenstvích zvaných kolonie, které mají vyvinutou hierarchii a sociální strukturu. Kolonie se skládají z vosí královny, dělnic (sterilních samic) a samců (tzv. trubců). Trubci mají pouze poloviční sadu chromozomů a postrádají žihadla - ne každá vosa vás tedy dokáže píchnout.
Vosy prochází vývojem od vajíčka přes larvu a kuklu až po dospělého jedince. Vývoj začíná tím, že královna klade drobná vajíčka do buněk hnízda. Královna je jediný reprodukčně aktivní člen kolonie a jejím hlavním úkolem je právě snášení oplodněných vajíček a zajištění pokračování rodu.
Z vajíček se asi po týdnu od nakladení vyklubou larvy, které se živí potravou přinášenou dělnicemi (sterilní samice, které pečují o larvy, stavějí hnízdo a shánějí potravu pro celou kolonii). Obvykle se jedná o ulovený či uhynulý hmyz.
Po několika týdnech strávených v larválním stadiu se larvy zakuklují a po dalších 1-2 týdnech se z kukel vyklubou dospělé vosy. Dospělé vosy jsou také predátory, nicméně kromě lovu hmyzu a larev jiných druhů se živí také sladkými šťávami z ovoce či květů.
V průběhu léta se v kolonii vyvíjejí nové královny a samci. Na konci léta opouštějí hnízdo a páří se. Po spáření samci umírají, zatímco nové královny hledají místo k přezimování. Na jaře pak zakládají nové kolonie.
Jak dlouho tedy žije vosa? Délka života se liší od postavení hierarchii i pohlaví. Trubci žijí poměrně krátce a celá jejich úloha v životě se odvíjí od oplodnění královny. Ta žije jeden až dva roky, dělnice pak asi půl roku.
Hierarchie ve vosím společenství
Hierarchie vos je založena na dominanci královny nad ostatními členy kolonie. Královna udržuje svou pozici pomocí feromonů, které potlačují reprodukční schopnosti dělnic. Dělnice jsou podřazené královně a plní různé úkoly v kolonii - podílejí se na stavbě celého hnízda, pečují o potomstvo a brání úl před predátory nebo konkurenty.
Vosy tedy mají komplexní sociální strukturu s vyvinutou hierarchií a procházet různými stadii vývoje od vajíčka po dospělce. Jejich život ve společenstvech umožňuje efektivní rozdělení práce mezi jednotlivými členy kolonie a zajišťuje úspěšné přežití a reprodukci.
Vosí bodnutí
Při setkání s vosami je důležité zachovat klid a vyhnout se prudkým pohybům, které by je mohly rozrušit. V případě bodnutí je nutné sledovat reakci těla na jed - u některých jedinců může dojít k alergickým reakcím a anafylaktickému šoku. V takovém případě je nutné vyhledat lékařskou pomoc. Vosí bodnutí může být smrtelně nebezpečné u každého stého dospělého člověka, u dětí je to ještě jednou tak častěji - ohroženi jsou tedy hlavně alergici.
Problém nastává zejména při bodnutí v ústech, což se často stává při konzumaci sladkých jídel a nápojů venku. Nebezpečné může být i bodnutí v oblasti krku (z vnější strany) - postižené místo totiž může výrazně otékat a způsobit udušení.
Vosí žihadlo nezůstává po píchnutí v kůži, jako je tomu u včel. Ve většině případů je místo vpichu zarudlé, oteklé a na dotek mírně bolestivé. Někdy se může objevit také zvýšená teplota.
První pomocí při bodnutí je zchlazení. Snížíme tím otok, postup jedu tělem i bolestivost místa. Led je důležitý zejména při bodnutí v ústech, kdy podáváme led do příjezdu záchranné služby. Tu v případě píchnutí v ústech voláme vždy. Je-li místo vpichu klasicky na kůži, můžeme jed zneutralizovat octem, citronem nebo cibulí. Podávat můžeme také Fenistil kapky na zmírnění příznaků slabších alergických reakcí a místo vpichu potírat Fenistil gelem.
Jak se zbavit vos
Než začnete vosy ve velkém likvidovat myslete na to, že jsou nezbytnou součástí ekosystému a jedná se o užitečný hmyz.
Samozřejmostí je likvidace vosích hnízd v blízkosti domů, v zahradách nebo ve městech, kde může někdy agresivní hmyz ohrožovat obyvatele a kolemjdoucí. Vosy se snažíme nějakým způsobem odpudit také v případě konzumace jídla a pití venku, například na zahrádkách restaurací a kaváren, nebo při zahradní grilovačce. Jak tedy na to?
Babské rady na vosy
Obtížný hmyz se vždy snažíme v první řadě zahnat pomocí nenásilných “babských rad”, které jsou k živočichům i k přírodě šetrné.
Nabídněte hmyzu “něco sladkého”. Na vzdálenější místo v zahradě umístěte například rozkrojený pomeranč nebo meloun. Ovoce vosy přiláká a budou se zdržovat pouze na vámi určeném místě. Další možností je využití hřebíčku, citronové kůry nebo přímo svíček s vůní citronu, které fungují jako repelent. Vosy můžete také “zastrašit” pomocí odpuzovače vos v podobě atrapy vosího hnízda.
Pasti na vosy
Pasti na vosy můžete rozmístit kolem zahradního posezení. Obvykle se jedná o plastovou nádobu s otvory, která se plní roztokem dle druhu hmyzu. U vos, které preferují sladkou chuť, plníme pasti roztokem medu nebo cukru s vodou či červeným vinným octem. Zakoupit se dá také přímo náplň k hubení vos, která neohrožuje jiný užitečný hmyz.
Likvidace vosího hnízda
Pokud se vám domů nebo do zahrady opakovaně vrací větší množství vos, pravděpodobně budou mít poblíž hnízdo. Vyhledejte ho a zlikvidujte. Využijte k tomu například účinné insekticidy ve spreji, oblíbený “Hasičák na včelí a sršní hnízda” nebo pěnu proti vosám, která se aplikuje přímo do vstupu hnízda. Při likvidaci dbejte zvýšené opatrnosti a využijte ochranné pomůcky, abyste předešli pobodání. Vosy si své hnízdo pečlivě hlídají a při ohrožení mohou být agresivní. Doporučuje se provádět postřik brzy ráno, kdy jsou vosy ztuhlé.