Vlnovník révový a ochrana révy vinné před škůdci

Vinná réva je stavebním kamenem vinařství po celém světě a po celá století, avšak i tuto ušlechtilou rostlinu ohrožují zákeřní škůdci. Jedním z nich je vlnovník révový – nepatrný roztoč, který dokáže napáchat velké škody na listech i plodech. Jak vypadá, kde ho můžete objevit a především – jak se tohoto drobného, avšak nebezpečného nepřítele účinně zbavit? V našem článku vám představíme všechny důležité informace o jeho životě, působení na révu a nejúčinnějších metodách ochrany.

Vlnovník révový – vzhled, charakteristika a život

Vlnovník révový (Colomerus vitis) je drobný roztoč, který patří mezi nejnebezpečnější škůdce vinné révy. Jeho mikroskopické rozměry, dosahující sotva 0,2 mm, a pouhým okem ho tedy pravděpodobně nespatříte. Přesto jeho přítomnost na révě nezůstane bez povšimnutí – poškození, která způsobuje, jsou velmi dobře patrná.

Vlnovník má protáhlé tělo, připomínající váleček, které je bělavé až nažloutlé. Tento roztoč nemá zřetelnou hlavu ani končetiny, což je pro mnoho druhů vlnovníků typické. Jeho životní cyklus probíhá v několika fázích, přičemž největší aktivitu vykazuje na jaře, kdy se začínají objevovat mladé listy vinné révy. Samice kladou vajíčka do pupenů, a když se larvy vylíhnou, živí se mízou révy. To vede k deformacím listů, známým jako hálky, které vypadají jako malé výrůstky na povrchu listů.

Jeho přítomnost často zpomaluje růst révy a negativně ovlivňuje i kvalitu a množství úrody. Pokud se tento škůdce nekontroluje, způsobuje značné ztráty nejen na listech, ale i na plodech. Proto je důležité včas identifikovat první známky napadení a přijmout preventivní opatření.

Další druhy vlnovníka

Přestože vlnovník révový je nejčastěji spojován s poškozováním révy vinné, nejedná se o jediný druh tohoto roztoče. Existuje několik dalších vlnovníků, které napadají jiné rostliny, a způsobují podobné problémy.

• Vlnovník hrušňový (Eriophyes pyri) je velmi podobný svému příbuznému na révě, avšak specializuje se na hrušně. Tento roztoč napadá zejména listy hrušní, kde vytváří hálky, které jsou patrné na spodní straně listů. Tyto deformace listů omezují schopnost rostliny přijímat světlo a mohou vést ke zpomalení jejího růstu a oslabení stromu. Postižené listy často zasychají a opadávají předčasně.
• Vlnovník lipový (Eriophyes tiliae) je nejčastěji nalezen na lípách, kde způsobuje výrazné puchýřovité výrůstky na listech. Napadení vlnovníkem lipovým sice není pro lípu smrtelné, ale strom může být esteticky narušen a v případě silného napadení i oslabit. V zahradách a parcích takové stromy ztrácejí svůj dekorativní vzhled, což může být pro majitele obtížné akceptovat.
• Švestky mohou být napadeny vlnovníkem švestkovým (Aculus fockeui), který vytváří malé hálky na spodní straně listů. Tyto hálky jsou zprvu zelené, ale postupně hnědnou a ztvrdnou. Tento škůdce může vést ke zhoršené vitalitě stromu a v extrémních případech i ke ztrátě části úrody. Postižené stromy jsou náchylnější k dalším chorobám a škůdcům, což zvyšuje potřebu pravidelné kontroly a preventivní ochrany.

Rozdíl mezi vlnovníkem a hálčivcem

Jedná se v podstatě o dva rozlišné, i když blízce příbuzné druhy. Vlnovník révový (Colomerus vitis), o kterém je i náš článek, je známý jako “vlnovník”. Jako “hálčivec” je pak označován vlnovník viniční, jiným názvem hálčivec révový (Calepitrimerus vitis).

Oba tyto druhy způsobují škody na révě vinné, ale každý trochu jiné. Zatímco vlnovník má na svědomí plstnatost révy, hálčivec způsobuje kadeřavost listů.

Plstnatost révy vinné aneb Jak škodí vlnovník

Jedním z nejčastějších příznaků napadení révy vinné vlnovníkem je takzvaná plstnatost listů. Tento jev je důsledkem působení roztoče, který saje mízu z buněk listů. Jak se vlnovník krmí, na spodní straně listů se vytvářejí drobné puchýřky, které postupně přerůstají do plstnatého povlaku. Tento povlak, bělavé až žluté barvy, narušuje normální fungování listů a omezuje jejich schopnost fotosyntézy.

Napadené listy začínají ztrácet vitalitu, což vede ke zpomalení růstu celé rostliny. V extrémních případech se plstnatost může rozšířit i na mladé plody a pupeny, čímž se výrazně snižuje kvalita a množství sklizených hroznů. Pro vinaře je toto napadení obzvlášť nepříjemné, protože může ovlivnit chuť hroznů a tím pádem i výslednou kvalitu vína.

Vlnovník dokáže napáchat škody zejména na slabších nebo zanedbaných révových keřích, proto je klíčové věnovat pravidelnou péči a pozornost i těm nejmenším změnám na listech a plodech.

Jak ochránit révu před vlnovníkem

Prevence je vždy lepší než léčba a u vlnovníka to platí dvojnásob. Prvním krokem k ochraně révy je důkladné sledování stavu rostlin, zejména v období jara a léta, kdy se vlnovník začíná aktivně množit. Pokud zpozorujete první známky napadení – drobné hálky nebo plstnatost na listech, je důležité jednat rychle.

Jedním z nejefektivnějších způsobů ochrany je pravidelná kontrola a mechanické odstranění napadených částí rostliny. Například odstranění poškozených listů může významně snížit populaci roztočů. Důležité je také udržovat révu zdravou a v dobré kondici, protože silné rostliny jsou méně náchylné k napadení. To zahrnuje správné hnojení, zavlažování a pravidelné prořezávání keřů, aby byla zajištěna dobrá cirkulace vzduchu.

Velmi oblíbená a účinná přírodní metoda likvidace vlnovníka je nasadit do sadů dravé roztoče, které vlnovníky žerou. Tito draví roztoči se jmenují Typhlodromus Pyri, a prodávají v plstnatých pásech pod názvem T-Pyri.

T. pyri se živí jak dospělými roztoči, tak jejich nymfami. Jedna samice vysaje za den asi 8 dospělců svilušky nebo 320 hálčivců.

Další účinnou metodou ochrany je chemická prevence a postřiky, zejména na jaře, kdy jsou roztoči nejaktivnější. Postřik aplikujeme v okamžiku, kdy pupeny začínají rašit, aby se zabránilo rozmnožování vlnovníka a jeho šíření po rostlině.

Postřik na vlnovníka révového

Když preventivní opatření nestačí, je čas přejít k osvědčeným postřikům, které účinně bojují proti vlnovníkům i dalším škůdcům. Pro ochranu révy se doporučuje použití specifických přípravků, které jsou nejen účinné, ale také šetrné k rostlinám.

Jedním z nejpoužívanějších postřiků je Kumulus, který působí nejen proti vlnovníkovi, ale také proti padlí, což je další častá choroba vinné révy. Postřik Kumulus obsahuje síru, která je pro roztoče a plísně smrtelná, ale révu nijak nepoškozuje. Aplikace postřiku je ideální na jaře, v době rašení pupenů, a poté během vegetačního období, když se začínají objevovat první příznaky napadení.

Dalším osvědčeným produktem je postřik Proti padlí Kumulus, který nejenže bojuje s padlím, ale díky svým složkám působí také na vlnovníky. Tento postřik je velmi vhodný pro vinice, kde jsou častá napadení více škůdci současně.