Méně je někdy více – a u zalévání rostlin to platí dvojnásob. Přestože je voda pro rostliny zásadním prvkem, přílišné zalévání může mít spíše opačný účinek. Při přelití dochází k hnilobě, vzniku plísní i přemnožení některých půdních škůdců. Jak ale zjistit, že rostliny příliš zaléváme a co s nimi při přelití dělat?
Jak poznat přelité květiny
Přelévání rostlin mnoho pěstitelů podceňuje, přitom jde o jeden z nejběžnějších problémů, se kterým se můžeme setkat. Přelité květiny však často vykazují určité příznaky, které najdeme i u nedostatečně zalévaných rostlin, což situaci ještě zhoršuje.
Jak tedy poznat, že květiny zaléváme až příliš?
- Žloutnutí a opadávání listů – rostliny se brání přetížení, kořeny totiž nejsou schopny přijímat další živiny. Žloutnutí i opad se objevují i u nedostatku vody, problémy ale rozeznáte snadno při bližším pohledu na list. Je-li vláhy mnoho, listy jsou sice žluté, ale měkké a poddajné. V opačném případě jsou suché a drolí se.
- Vadnutí rostlin – dalším příznakem je vadnutí rostliny i v případě, že je půda stále vlhká. Přelévání totiž způsobí, že se mezi částečkami půdy vytrácí kyslík a květiny se doslova dusí. Vytáhnete-li rostlinu z květináče, kořeny budou pravděpodobně měkké, tmavé a zapáchající s projevy hniloby.
- Bílý povlak na povrchu půdy – houby a plísně milují vlhké prostředí. Je-li zemina v květináči neustále mokrá, může dojít k jejich přemnožení. To se projeví bílým nebo nahnědlým povlakem.
- Zastavení růstu – typickým projevem jakéhokoliv stresu je zpomalení nebo zastavení růstu celé rostliny, nových listů nebo absence květů.
Co s přelitými kytkami?
Po identifikaci problému je třeba ho řešit. Prvním krokem je zajisti, aby půda přirozeně vyschla. Zastavíme tedy zálivku. Pokud už rostlina opadává nebo vadne, je lepší ji vyjmout z květináče, očistit kořeny od mokré zeminy a vysadit ji do nového květináče.
Ten opatříme na dně keramzitem nebo jinou drenážní vrstvou. Poté smícháme kvalitní substrát s trochou písku nebo perlitu a naplníme jím nádobu. Do takto připraveného květináče umístíme rostlinu a zaléváme až následujícího dne. V případě potřeby ještě čistými zahradnickými nůžkami odstraníme poškozenou část kořenů i nadzemních částí.
Rostlinu umístěte na dobře osvětlené místo, ale vyhněte se přímému slunci, které by mohlo oslabený organismus stresovat. V následujících dnech stav rostliny sledujeme, ale návrat vitality obvykle nepřichází ihned po přesazení.
Proč se vyhnout přílišné závlaze
Nadměrné zalévání představuje nebezpečí pro každou rostlinu, ať už se jedná o pokojové květiny, záhon na zahradě, nebo výsadbu ve skleníku.
Proč se tedy vyhnout přelévání rostlin?
- Přemokřená půda omezuje přístup kyslíku ke kořenům, což způsobuje jejich hnití a oslabuje celou rostlinu.
- Na zahradě může přemíra vody způsobit odplavení živin. Rostliny jsou nejen přelité, ale i nevyživené.
- Nadměrná vlhkost také podporuje vznik chorob, jako jsou plíseň šedá nebo padlí, které mohou zlikvidovat úrodu i okrasné rostliny. Ve skleníku je problém ještě palčivější, protože vlhké a teplé prostředí je ideální pro šíření plísní a hub.
- Ve vlhké zemině se také snáze rozmnožují hmyzí škůdci. Mezi ty nejběžnější patří smutnice, třásněnky, svilušky nebo molice. V květináčích mohou hledat vodu i mravenci.
Tipy pro zalévání květin
Správné zalévání je klíčem k úspěšnému pěstování zdravých rostlin. Přestože se může zdát, že pravidlo „více vody rovná se lepší růst“ je správné, opak je často pravdou. Každá rostlina má jiné nároky na vodu a univerzální přístup nefunguje. Nejprve je důležité zjistit, jaké potřeby má konkrétní druh rostliny – některé preferují sušší podmínky, zatímco jiné vyžadují stále vlhkou půdu.
Zalévejte vždy s ohledem na aktuální počasí i roční období. Během horkých letních dnů rostliny potřebují více vody, zatímco v chladnějších měsících se spotřeba snižuje. Nejlepší čas na zalévání je ráno nebo večer, kdy je odpařování minimální a rostliny mají dostatek času vstřebat vláhu. Vždy se ujistěte, že zaléváte přímo ke kořenům, nikoliv na list.
Využít můžete i různé měřiče vlhkosti, většinou stačí ale jen píchnout prstem do substrátu – je-li suchý do hloubky několika centimetrů, je čas na mírnou zálivku.
Někdy stačí vyšší vzdušná vlhkost
Některým rostlinám stačí občasná zálivka, klidně i jednou za 14 dní až za měsíc. Stěžejní je pro ně hlavně vzdušná vlhkost. Sem mohou patřit některé druhy sukulentů, ale i tropických orchidejí nebo kapradin či některé fíkusy.
V těchto případech zajistěte místo častého zalévání vhodné mikroklima. Vhodné podmínky přirozeného prostředí simulujte použitím rozprašovače, zvlhčovače vzduchu nebo misky s vodou umístěné poblíž rostliny.
Pokud se vám zdá, že vzduch v místnosti je suchý, například během topné sezóny, postavte rostliny blízko sebe. Společně vytvoří malé „klima“, kde si budou navzájem pomáhat udržovat vyšší vlhkost. Dbejte však na to, aby mezi nimi proudil vzduch a nedocházelo ke kumulaci plísní.
Využijte samozavlažovací truhlíky i chytré květináče
Moderní technologie nabízí skvělá řešení i pro zahradníky. Samozavlažovací truhlíky a chytré květináče s integrovanými senzory dokážou udržet optimální vlhkost substrátu a výrazně snížit riziko přelití. Tyto systémy jsou ideální pro balkonové rostliny, bylinky nebo i větší pokojové květiny, protože dodávají vodu postupně podle potřeb rostliny.
Chytré květináče navíc často disponují aplikací, která vás upozorní, když je potřeba dolít vodu, nebo vám poskytne přehled o aktuálních podmínkách v substrátu.