Během sezóny se povrch plodů nebo listů se různě mění – dochází ke změnám barev, velikostí i tvaru. Některé procesy jsou zcela přirozené a žádané, jiné naopak. Zpozorujete-li, že plody začnou být na omak měkké nebo že části rostliny hnědnou či šediví, pravděpodobně se jedná o nákazu plísněmi.
Tou nejobávanější je mezi zahrádkáři a pěstiteli plíseň šedá. Objeví-li se v zahradě, v sadu nebo na vinicích, jen obtížně se jí zbavuje a dokáže zdecimovat celou úrodu. Existují ale způsoby, jak jejímu množení zabránit nebo jak s ní při prvních příznacích bojovat.
Plíseň šedá jako nebezpečná houbová choroba
Plíseň šedá (Botrytis cinerea) je stádium hub rodu Botryotinia fuckeliana. Tyto houby mají hned několik vývojových stádií a rozmnožují se pohlavně i nepohlavně. Plíseň šedá je pak konkrétně nepohlavním stádiem života těchto hub.
Existuje něco kolem 50 druhů plísně Botrytis. Každý z nich se pak specializuje na jiné druhy hostitelských rostlin. Jedno ale mají podobné. V raném stádium napadení je plíseň velmi nenápadná. Části rostliny mohou hnědnout a pomalu zasychat, nebo naopak měknout a mít slizký povrch (to se děje především u plodů.
Poté už následuje klasický příznak – povrch začne šedivět a rostlina nebo její plod vypadá, jako bychom jej posypali popelem.
Jde o mycelium houby, které se prorůstá rostlinou. Šedavý povlak ale není jediným příznakem. Někdy totiž dochází především k nekrotizaci pletiv, která mění svou barvu na černou a postupně odumírají.
Jak se šíří?
Odumřelé či napadené části rostlin opadají a dále se rozkládají (nebo mumifikují) pod původní rostlinou či v půdě. Zde pak plíseň přečkává zimu. Nejčastěji jsou problémem listy a bobule révy vinné, která je také hlavním šiřitelem plísně. Zde se houba ukrývá v takzvaných sklerociích, což jsou drobné černé útvary, které dobře odolávají suchu i mrazu.
Když se na jaře oteplí a okolní prostředí je dostatečně vlhké, začne se plíseň opět probouzet. Stačí jí k tomu alespoň 0 °C a 85% vlhkost. Ze sklerocií se uvolňují spory, které se díky vlhkosti zachytí na hostitelských rostlinách. Plíseň se tedy může v květech a nezralých plodech držet už od brzkého jara, množit se ovšem začne až ve chvíli, kdy plody dozrávají a obsahují dostatek cukru.
Zdravé rostliny s pevnými pletivy jsou k napadení méně náchylné. Spory se do nich dostanou při poškození – ať už jde o různé otvory po napadení hmyzími škůdci nebo poškození vlivem povětrnostních podmínek.
Které rostliny plíseň napadá?
Houba je převážně polyfágní, hostitele si tedy příliš nevybírá a zaměřuje se především na oslabené a poškozené rostliny.
Za takové “nejběžnější” hostitelské druhy by se však daly označit tyto:
- réva vinná,
- jahody,
- okurky a cukety.
Setkáme se s ní ale také například u malin, ostružin nebo rajčat. Nevyhýbá se ani okrasným květinám – především těm, které produkují dostatek sladkého nektaru. V tomto případě ji najdeme nejčastěji u růží. Šedou plísní bývají často napadány i listnaté a jehličnaté dřeviny.
Plíseň na hroznovém víně
Nejběžnější a nejobávanější je plíseň šedá na révě vinné. Prvními příznaky jsou drobné hnědé skvrnky na listech. Ty začnou postupně usychat a plíseň se přesouvá na bobule, které hnědnou až černají, scvrkávají se, usychají a opadávají.
U hroznového vína je největší nebezpečí šíření od srpna do října, když bobule dozrávají. Prevencí je chránit rostliny před poškozením, udržovat optimální vlhkost a rostlinu pravidelně prostříhávat. Větší rány při řezu zatíráme štěpařským voskem a víno chráníme před škůdci a dalšími chorobami vhodnými podmínkami, případně postřikem.
Plíseň na jahodách
Také u jahod se s plísní šedou setkáváme často. Právě u této plodiny jsou její projevy nejtypičtější. Plod jahodníku nejdříve začne měnit strukturu na povrchu – ta je stále měkčí, až dokud nezačne přímo mokvat. Poté se již objevují první známky šedavého poprašku a během krátké chvíle se plod kompletně obalí do vrstvy plísně.
Tou se rychle nakazí i okolní jahody, zejména přímým stykem. Základem je tedy plody s viditelnými příznaky ihned odstranit a rostliny případně ošetřit. Nezapomeňte také udržovat záhon s jahodami vzdušný a zbytečně ho nepřelévejte.
Plíseň na plodové zelenině
Co se týče plodové zeleniny, nejčastěji se s tímto onemocněním setkáváme u okurek, rajčat a cuket. Stejně jako u révy vinné, i v tomto případě se choroba projeví nejprve na listech. Ty zprvu žloutnou, následně hnědnou, usychají a opadávají. Další malé listy, květy, zárodky plodů či přímo malé plody se přestávají vyvíjet. Rostlina se celkově oslabuje a po rozšíření nákazy se přestávají vyvíjet u větší plody.
Plíseň na okurkách a rajčatech bývá častější ve skleníku. Ten je nutné pravidelně a dostatečně větrat. Zeleninu ve skleníku i v záhonech nikdy nezaléváme na list, abychom zbytečně nezvyšovali vlhkost. Nepotřebné listy odstraňujeme a zajistíme tak správné proudění vzduchu. Napadené části ihned odstraňte a rostliny včas ošetřete.
Co na plíseň šedou
V boji proti plísním je klíčová prevence. Ta zahrnuje především:
- snížení vlhkosti – střídmé zalévání ke kořenům, větrání skleníků;
- zajištění cirkulace vzduchu kolem rostliny a mezi listy – rostliny sázíme dostatečně daleko od sebe, listy v případě potřeby za suchého počasí prostříháme;
- odstraňování napadených částí rostlin;
- aplikace fungicidních přípravků.
Napadené části rostlin nikdy nedáváme na kompost, ale ihned je likvidujeme. Pod rostlinami pravidelně shrabáváme všechny opadané listy a plody. Všechen materiál je optimální ihned umístit do pytle a zbytečně jej nepřevážet nebo nehrabat přes celou zahradu – spory by totiž mohly infikovat další rostliny.
Přírodní opatření
Pokud prevence nezabírá, není třeba hned sáhnout po “chemii”. Hledáte-li něco přírodního, nasaďte do boje přípravky s výtažkem z přesličky rolní, například postřik ve spreji Bioplantella. Velmi se osvědčila také pravidelná (i preventivní) aplikace houby Polyversum, která se opět provádí postřikem přímo na list.
Vyzkoušet můžete i domácí postřiky z esenciálních olejů. Esence z tymiánu pomáhá proti šíření plísně na rajčatech, máta je zase účinnější u révy vinné. Použít se dá i olej z levandule, tea tree nebo šalvěje.
Postřiky na plíseň šedou
Poslední možností jsou pak klasické fungicidy. Oblíbený je například postřik Scala, využít se dá také přípravek Signum proti moniliové spále či Vitisan proti padlí a plísním. Některé druhy rodu Botrytis se však vyznačují částečnou rezistencí proti některým fungicidům.