Pakomár není komár: Jak ho rozeznat od krvežíznivého příbuzného

Pakomár je často zaměňován za jiné druhy hmyzu, jako je komár nebo třeba tiplice. Proto se s ním pojí mnoho předsudků. Pravdou je, že se nejedná o parazita sajícího krev ani o žádného významného škůdce. Jak tedy pakomáři žijí a mohou být pro člověka obtížnými?

Pakomár – charakteristika a popis

Pakomárovití (Chironomidae) jsou čeleď hmyz patřící do řádu dvoukřídlých (Diptera). Tato skupina zahrnuje mnoho různých druhů hmyzu, včetně komárů, much, a také parazitických druhů. Pakomárovití však nejsou parazité. 

Jejich vzhled připomíná komáry, avšak pakomáři nemají bodavě-sací ústní ústrojí a nejsou schopni sát krev. Dospělci většinou nepřijímají potravu, protože mají zakrnělý sosák. Některé druhy se však živí rostlinnými šťávami nebo nektarem. Larvy žijí ve vodním prostředí, kde se živí různými organickými zbytky.

Existuje mnoho druhů pakomárů, mezi které patří například pakomár kouřový (Chironomus plumosus). Tento druh je velmi častý v Evropě a je znám svým výskytem v oblastech s vysokou vlhkostí. Typickým prostředím pro pakomáry jsou zahradní jezírka, rybníky, mokřady a jiné vodní plochy, ale setkáte se s nimi i v domácnostech, kde je vyšší vlhkost – sem ale obvykle zabloudí spíše omylem.

Pakomár vs. komár a další druhy

Pakomáři jsou často zaměňováni s jiným hmyzem, hlavně kvůli svému vzhledu. Nejčastěji si je lidé pletou s komáry a tiplicemi. Komáři a pakomáři mají oba dlouhé nohy a štíhlé tělo, ale dají se rozlišit podle tykadel – pakomáři mají tykadla výrazně delší a “peříčkatá”. S tiplicemi je spojuje také štíhlé tělo a dlouhé nohy, ale tiplice mají tělo ještě delší a tenčí než pakomáři.

Rozdíly mezi druhy jsou hlavně ve způsobu života. Komáři jsou paraziti živící se krví, tiplice zase mohou v menší míře škodit na plodinách v zahrádce. Pakomáři jsou ale neškodní, jejich roje však mohou znepříjemnit pobyt venku.

Životní cyklus pakomára

Životní cyklus pakomára začíná ve stádiu larvy. Larvy pakomárů se vyskytují zejména ve vodním prostředí, kde nacházejí ideální podmínky pro svůj růst. Tyto larvy jsou často červené barvy, což je dáno přítomností hemoglobinu v jejich těle. 

Hemoglobin je krevní barvivo, které lárvám umožňuje přežít ve vodním prostředí s nízkým obsahem kyslíku – právě tyto podmínky najdeme v různých bahnitých jezírkách a stojatých vodách, kde také larvy nejčastěji najdeme. V zahradách se objevují také v nádržích na dešťovou vodu a na podobných místech jako larvy komárů.

Larvy pakomárů jsou někdy nazývány „patentky“ a hrají důležitou roli v ekosystému. Jsou totiž nezanedbatelnou položkou na jídelníčku ryb a dalších vodních organismů. Díky svému hemoglobinu mohou přežít i ve velmi nepříznivých podmínkách, což z nich činí velmi odolný druh.

Larvy pakomárů a jejich přeměna v dospělce

Larvy procházejí několika stadii vývoje, než se z nich stanou dospělí jedinci. Tento vývoj zahrnuje několik fází, které zahrnují růst a postupné přeměny těla larvy, dokud nedosáhne stádia, kdy se zakuklí a nakonec se přemění v dospělého pakomára.

Dospělí pakomáři mají relativně krátkou životnost, která obvykle trvá pouze několik dní. Během této krátké doby je jejich hlavním úkolem rozmnožování. Samice pakomára klade vajíčka do vodního prostředí, kde se z nich opět líhnou larvy a celý cyklus začíná znovu.

Pakomáři v ekosystému

Stejně jako každý druh v přírodě, i pakomár má své místo v ekosystémech a potravních řetězcích. Jak jsme se již mohli dočíst výše, larvy jsou důležitou potravou pro některé vodní živočichy. Další jejich úlohou je rozklad organického materiálu ve vodě. I dospělci jsou součástí potravního řetězce a loví je například někteří ptáci nebo netopýři.

Výskyt a škodlivost pakomárů

Pakomáři jsou velmi rozšíření po celém světě a lze je nalézt ve všech typech klimatu, od tropických po polární oblasti. Nejčastěji se s nimi však setkáte v místech s vysokou vlhkostí a přítomností stojaté vody. Typickým prostředím pro pakomáry jsou rybníky, jezera, mokřady, ale i umělé vodní nádrže, zahradní jezírka nebo dokonce odpadní kanály.

V domácnostech se pakomáři mohou objevit v místech s vysokou vlhkostí, jako jsou sklepy, koupelny nebo kuchyně. Zejména v letních měsících se mohou dostat do domů okny nebo dveřmi, přitahuje je především světlo ve večerních hodinách. V lidských obydlích ale primárně nežijí.

Pakomáři jako obtížný hmyz

Pakomáři sice neškodí, za to umí být pěkně otravní. Problémem jsou zejména jejich velké roje. Hmyz se začíná rojit po vykuklení, kdy si dospělci hledají partnery k páření. V tuto chvíli můžeme pozorovat opravdu velké skupiny a pokud se rojení děje u vás na zahradě nebo v její blízkosti, dokáže to znepříjemnit čas strávený venku.

Hmyz se ale může dostat i do domácnosti, přitahuje je totiž světlo a bez sítí do oken se neobejdete. Shromažďují se i kolem zahradních jezírek, bazénů a narušují běžné venkovní aktivity jako je koupání, grilování nebo jen večerní posezení na terase.

Jak se zbavit pakomárů a jak jim předcházet

Nejúčinnější způsob, jak se vyhnout problémům s pakomáry, je prevence jejich výskytu. Toto lze ovlivnit pouze částečně – pokud je ve vaší blízkosti jezero nebo pravidla nedodržují sousedé, tak je boj s pakomáry složitější. 

Jaká preventivní opatření tedy pomohou?

• Odstraňte zdroje stojaté vody – nádoby na zachytávání dešťovky pravidelně vylévejte nebo je ponechejte zakryté. Zahradní jezírka pravidelně čistěte a snažte se v nich udržet vodu v pohybu.
• Vsaďte na fontány a filtrace – pokud máte na zahradě bazén, nezapomeňte na pravidelné a časté zapínání filtrace. Ta udrží vodu nejen čistou, ale i v pohybu. U zahradních jezírek může být řešením například vodopád nebo fontána. Oblíbené jsou v poslední době také solární plovoucí fontánky, které se hodí i do menších jezírek nebo třeba právě do nádob na dešťovou vodu. 
• Úklid zahrady – dospělí pakomáři mají rádi různé vlhké úkryty. Dbejte tedy na pravidelné čištění okapů a odpadních kanálů, sekání a hrabání trávy nebo pravidelné větrání zahradních staveb.

Hubení pakomárů

Pakomáři jsou v podstatě neškodní, problémem je pouze to, že nás mohou svojí přítomností obtěžovat. Proto k nim není třeba přistupovat hned radikálně. Snažte se je raději odehnat a vypudit ze zahrady pomocí přírodních metod. 

Základem je samozřejmě výše zmíněná prevence, co dál ale pomůže, když už se pakomáři rozmnožili a zahrada se hemží dospělci?

• Citronela a další přírodní repelenty – při večerním posezení venku zapalujte svíčky s vůní citronely. Ta odpuzuje nejen pakomáry, ale celou řadu dalších druhů hmyzu. Pomoci může i výsadba aromatických bylin do záhonů nebo květináčů. Jde například o levanduli, mátu či meduňku.
• Sítě do oken – aby se pakomáři nedostali do domu, zajistěte okna sítěmi proti hmyzu. V létě si tak budete moct beze strachu vyvětrat i při rozsvíceném světle.
• Vysaďte ryby do jezírka – máte na zahradě jezírko a pakomáři se kolem něj slétají každý rok? Vysaďte do něj ryby, které se živí jejich larvami. Podpořit můžete i výskyt žab a dalších vodních živočichů.

Pokud se však chcete pakomárů i přesto zbavit, nebo alespoň jejich výskyt omezit, využijte například lepící mucholapky, které zavěste kolem zahradního posezení nebo bazénu. Účinná je i elektrická lampa proti hmyzu nebo různé spreje proti létavému hmyzu.

V domácnosti se jich zbavíte podobně jako komárů například díky odpařovači proti hmyzu do zásuvky. Pakomáři se někdy mohou usídlit v květináčích s pokojovými rostlinami. Vlhká zemina i voda v podmisce jsou ideální podmínky pro život. V případě výskytu omezte zálivku a snažte se, aby v podmiskách nezůstala žádná voda.