Ovádi, lidově nazývaní “hovada”, jsou létavým hmyzem podobným mouchám a masařkám. Na rozdíl od nich si ale nepochutnávají jen na kazících se potravinách, ale také na naší krvi. Štípnutí bývá navíc poměrně bolestivé a může vyvolat nepříjemné alergické reakce. Jak se proti hovadům účinně bránit? A mohou svým štípnutím přenášet i choroby?
Co je to ovád a jak vypadá?
- Ovád hovězí (Tabanus bovinus), nebo také lidově "hovado", je bodavý hmyz hnědé až tmavě hnědé barvy z čeledi ovádovití a řádu dvoukřídlého hmyzu (Diptera).
- Tento hmyz patří mezi hematofágní druhy. To znamená, že se živí krví, v tomto případě teplokrevných živočichů včetně člověka.
- Dospělí jedinci našeho nejběžnějšího ováda hovězího mají přibližně 20 až 24 mm dlouhé tělo, které je na pohled robustní, doplněné typickým tmavým zbarvením se zřetelnými podélnými pruhy. Zadeček je oproti zavalité hrudi užší.
- Stejně jako další zástupci tohoto řádu, i ovádi mají výrazné složené oči umístěné po stranách hlavy, které jsou jejich dominantou.
- V přední části hlavy pak najdeme bodavě sací ústrojí - to je ale typické hlavně pro samičky, samci se krví neživí a jejich ústní ústrojí je degenerované a přizpůsobené k sání nektaru a rostlinných šťáv.
Na hrudi ováda se nacházejí vyvinutá křídla, která z něj dělají hbitého letce.
Výskyt ováda
Zástupci čeledi ovádovitých se vyskytují prakticky po celém světě. U nás se vyskytuje pouze několik druhů, které nejčastěji vyhledávají blízkost vodních toků i stojatých vod, přičemž nejaktivnější jsou zejména v horkém letním počasí. S ovády se tedy často setkáme při koupání v přírodních nádržích i na bazénech.
Ještě častěji však hovada najdeme poblíž stájí, kravínů a na pastvinách s domácími zvířaty. Nejraději si totiž pochutnávají na krvi skotu, koní či ovcí.
Druhy ovádů
Čeleď ovádovitých zahrnuje více než 4500 jednotlivých druhů, které ještě rozdělujeme do dvou základních skupin - Tabanus a Haematopota.
Na území české republiky se nejčastěji setkáváme s těmito druhy:
- Ovád hovězí (Tabanus bovinus)
- Ovád bzučivý (Tabanus bromius)
- Ovád velký (Tabanus sudeticus)
- Bzikavka dešťová (Haematopota pluvialis)
- Heptatoma pellucens
Čím se živí ovád
Ovádi jsou částečně hematofágní. Podobně jako u klíšťat či komárů, i zde sají krev pouze samičky, které potřebují více živin pro úspěšné nakladení vajíček. Nejraději “hodují” na dobytku, tedy na ovcích, koních, kozách a skotu, nicméně nepohrdnou ani divokou zvěří či člověkem.
Samci se krví neživí. Jejich ústní ústrojí je zakrnělé a přizpůsobené hlavně k sání nektaru a jiných rostlinných šťáv.
Jak poznat štípnutí od hovada?
Jak vypadá štípnutí
Štípance od ovádů jsou velmi bolestivé - důvodem je fakt, že ústní ústrojí samice je velké a uzpůsobené tak, že kůži spíše “nařezává” než probodává. Navíc do tohoto místa vpustí látku, která funguje proti srážení krve. Místo vpichu pak nejenže výrazně bolí, ale také otéká, je zarudlé a může i nějakou dobu krvácet.
Jak se chránit před kousnutí ovádem hovězím a co uleví od bolesti?
Chránit se můžete různými způsoby. Ovádi preferují části kůže bez ochlupení a oděvů. Pokud tedy víte, že na místě vašeho pobytu je zvýšený výskyt tohoto hmyzu, zvolte dlouhé rukávy a nohavice, které vás před hmyzem ochrání. Využít můžete i různé repelentní přípravky ve spreji, ale ty nemusí fungovat. Největší problém nastává u bazénů, přehrad a rybníků, kde se proti ovádům téměř není možné ochránit jinak, než ponořením těla do vody.
I přes všechnu snahu vás však ovádi mohou poštípat. Bolestivá místa neškrábejte, jinak hrozí sekundární infekce. Použijte chladivý gel po poštípání hmyzem, aloe vera (čerstvé nebo opět v gelu), rozříznutou cibuli nebo ocet.
Mohou ovádi přenášet nemoci?
I když se obvykle setkáváme s pouhým zarudnutím kůže, mírným otokem a bolestí, mohou se objevit také další komplikace.
- alergická reakce - ta se objevuje u citlivějších jedinců nebo tehdy, kdy došlo k většímu množství štípanců najednou. Místa vpichu jsou bolestivější než normálně, začínají výrazně otékat i v okolí, výjimečně může otéct například celá končetina. Při alergické reakci je nutné podat antihistaminika a v některých případech je nezbytné také lékařské ošetření.
- tularémie - přenáší se především z hlodavců a zajícovitých, proto je označována také jako zaječí nemoc. Jedná se o bakteriální chorobu, která může postihnout také člověka. Nejčastěji právě po kousnutí hmyzem - přenašečem. Projevuje se horečkou a celkovou slabostí, může docházet také k hnisání místa vpichu, zvětšení a zanícení uzlin, ale také k plicní či střevní infekci.
- parazité - ovádi a bzikavky přenášejí také drobné ektoparazity, například vlasovce očního nebo trypanosomy, které způsobují spavou nemoc.
- anthrax - nemoc nebezpečná pro skot a ovce
Jak na ovády
Bolestivým štípancům by se každý nejraději vyhnul, nabízí se tedy otázka, jak se chránit před hovady?
Přípravky přímo určené na ochranu před tímto hmyzem neexistují. Vystačit si budeme muset s těmi, které fungují na jiný hmyz jako jsou komáři či mouchy. Jak tedy s ovády zatočit?
Repelenty
Při pobytu u vody, grilování nebo turistice se vyplatí použití repelentu ve spreji. Ochrání vás nejen před hovady, ale také před klíšťaty, komáry a další krvelačnou havětí. Dobře účinné jsou například klasické repelenty od značky OFF nebo Predator.
Pasti na ovády
Tyto pasti se využívají zejména na přírodních koupalištích a na pastvinách či ve stájích s dobytkem. Jedná se o poměrně velké zařízení na stojanu, které disponuje nádržkou s vodou, do které se hmyz nachytá. Funguje na principu imitace teplokrevných živočichů. Hlavní součástí je černý balon, který je nezbytné umístit na slunné a dobře vyhřívané místo. K teplému balonu pak ovádi přilétají s vidinou sání krve, chytí se však do pasti, ze které už nevyletí.
Past je nezbytné pravidelně zkontrolovat a vyprázdnit. V blízkosti dobytka se totiž do nádrže s vodou zachytí už během pár hodin tolik ovádů, že celý prostor naplní.