Ondatra pižmová je jedním ze skupiny savců, kteří se zdržují poblíž vody. Zde si hloubí své nory, vyvádí mláďata a shání potravu. Tento hlodavec ale do české přírody nepatří – původně totiž pochází ze Severní Ameriky a jako invazivní druh tak může v naší krajině způsobit nemalé škody.
Jak vypadá ondatra
Ondatra pižmová (Ondatra zibethicus) je středně velký hlodavec, kterého řadíme do čeledi křečkovitých. Je tedy příbuzná například s křečkem polním nebo s hraboši.
Dospělí jedinci dorůstají délky 20 až 40 centimetrů, ocas může mít až dalších 25 centimetrů. Ten ondatrám slouží jako jakési “veslo” (i tvarem ho trochu připomíná), je mírně zploštělý a oproti tělu mohutný. Nevypadá ale jako ocas bobří, je spíše protáhlý. Hmotnost dospělého jedince se pohybuje mezi 0,5 až 1,5 kilogramy.
Typickým znakem je hustá, voděodolná srst, pro kterou se dříve tito savci také chovali. Kožich má tmavě hnědou barvu na hřbetě, na břiše jsou pak odstíny hnědé světlejší. Dalším poznávacím znamením je charakteristický pižmový zápach – odtud také druhové jméno “pižmová”. Tento zápach produkují žlázy, které se nacházejí blízko ocasu.
Zadní končetiny ondatry jsou silné a slouží hlavně k pohybu ve vodě. Plovací blány však mezi prsty nemá, k lepšímu odporu vody slouží husté štětiny, které se mezi prsty nacházejí. Přední končetiny jsou menší a vyvinuté pro přidržování potravy. Tvar hlavy může na první pohled připomínat krysu, oči jsou ale podstatně drobnější a těžko viditelné.
Rozdíl mezi ondatrou a nutrií
Tyto dva druhy jsou si na první pohled docela podobné. V obou případech jde o menší vodní hlodavce žijící v norách poblíž vodních ploch. Srst mají tmavě hnědou a tělo doplňuje dlouhý ocas. Jsou zde ale znaky, díky kterým je od sebe rozpoznáme.
Tím nejvýraznějším jsou řezáky – zatímco u ondater jsou mírně žluté, nutrie mají zuby sytě oranžové a velmi nápadné. Dalším rozpoznávacím znamením je i celková velikost.
Nutrie jsou výrazně větší, ondatry se velikostí přiblíží spíše velkému potkanovi.
Druhy může rozlišit i tvar ocasu. Nutrie ho má dlouhý a kulatý až válcovitý, ondatri mají ocas o něco kratší a svisle zploštělý.
Život ondatry pižmové
Životní styl ondatry pižmové se dokonale přizpůsobil vodnímu prostředí. Hlodavce najdeme především v blízkosti mokřadů, rybníků, jezer, kanálů i pomalu tekoucích řek. Preferuje oblasti s hustou vegetací, která jí poskytuje potravu i materiál pro stavbu obydlí.
Stejně jako jejich příbuzní bobři, i ondatry jsou zdatnými staviteli. Typické hráze a okousané stromy u nich ale nenajdeme – tento druh si staví takzvané “ondatří hrady”. Jedná se o kupolovité stavby z bahna, rákosí a vodních rostlin, které budují na mělčinách. Tyto hrady mají jednu či více vstupních chodeb, které vedou pod hladinu. Tím se chrání před predátory a vytvářejí si funkční únikové cesty. Uvnitř hradu se pak vždy nachází suché prostory, které slouží jako úchyt nebo místo pro vrh a odchov mláďat.
Kromě hradu, ve kterých ondatry bydlí, najdeme v jejich blízkosti i několik metrů dlouhé nory. Ty vedou podél břehů a většinou mají opět podvodní vchody. Skupinky hlodavců v nich tráví čas, odpočívají nebo se chrání před nepříznivým počasím.
Rozmnožování a sociální vazby
Ondatry jsou spíše samotářská zvířata. Během rozmnožování se však sdružují do párů a s příchodem vrhu se sdružují do rodinných skupin.
Samice jsou velmi plodné a mohou mít až tři vrhy ročně. V každém z nich pak bývá po 6 až 8 mláďatech. Březost trvá 30 dní a mláďata se rodí slepá a bez srsti. Ondatry jsou většinou pečlivé matky, které mláďata pravidelně krmí, udržují v teple a chrání před predátory.
Po pár měsících se malé ondatry učí plavat a samy si shánět potravu. Pohlavní dospělosti dosahují poměrně brzy, u matky se tedy zbytečně dlouho nezdržují a vyrážejí si založit vlastní rodinu.
Denní i celoroční režim
Tito hlodavci jsou převážně noční zvířata. Nejaktivnější bývají za soumraku a brzy ráno. V těchto chvílích se věnují hledání potravy, stavbám a opravám nor. Potravu si hledají jak na břehu, tak ve vodě. Jsou skvělými plavci a dokážou zadržet dech i na 15 minut.
Zima je pro ondatry kritickým obdobím. V chladných měsících se zdržují převážně v norách nebo hradech, kde přečkávají nepříznivé podmínky. Pokud je voda zamrzlá, hledají potravu i pod ledem, často okusují kořeny a hlízy rostlin, které jsou dostupné v blízkosti jejich úkrytu.
Predátoři a ohrožení
Ondatra má několik přirozených nepřátel, mezi které patří lišky, vydry, mývalové a velcí dravé ptáci. V případě ohrožení se spoléhá na své plavecké schopnosti a snaží se ukrýt ve vodě nebo ve svých norách. O snižování populací se postará i člověk, ať už jde o myslivost nebo různé odvodňování a změny v krajině.
Čím se živí ondatry
Ondatry jsou převážně býložravci. Jejich jídelníček tvoří různé druhy vodních rostlin, jako je rákos, orobinec, lekníny nebo vodní traviny. V zimních měsících konzumují hlavně různé kořeny a hlízy, které hledají v podzemní v blízkosti svých nor.
Kromě rostlin ale ondatry nepohrnou ani drobnými vodními živočichy. V jejich jídelníčku najdeme hlavně různé plže a larvy hmyzu, ale i malé rybky.
Invazivní druh, který může škodit
Ondatra pižmová není původních druhem naší přírody. Nepochází ani z Evropy, její domovinou je Severní Amerika. Odtud byla během 19. století dovážena na kožešinové farmy, ze kterých jedinci často utíkali nebo byli s farem záměrně vypouštěni do volné přírody a docházelo k jejich rychlému rozmnožování.
V naší krajině se najdou predátoři, kteří občas ondatry zařadí do svého jídelníčku, nicméně vzhledem k jejich vysoké plodnosti se i přesto snadno přemnoží. Škodí především budování nor podél břehů. Ty se poté oslabují, dochází k jejich erozi a narušování zdejších ekosystémů.
Stejný problém způsobuje i její konkurence našim původním druhům. Ohrožené jsou především mokřady, kde je ekosystém o to více křehký a ondatry zde nejen narušují životní prostředí pro původní druhy, ale berou jim také potravu, případně se jimi přímo živí.
Nejčastější otázky o ondatrách
Jaký je rozdíl mezi nutrií a ondatrou?
Ondatra je menší než nutrie – dosahuje délky těla 20–40 cm, zatímco nutrie měří až 60 cm bez ocasu. Ondatra má zploštělý ocas ve vertikální rovině, zatímco nutrie má ocas válcovitý. Dalším poznávacím znamením nutrie jsou její výrazné oranžové řezáky.
Co jedí ondatry?
Ondatry jsou převážně býložravé. Jejich hlavní potravu tvoří vodní rostliny. V zimě se živí i podzemními částmi rostlin, jako jsou kořeny a hlízy. Příležitostně konzumují drobné vodní živočichy, například plže nebo larvy hmyzu, avšak rostlinná složka v jejich jídelníčku výrazně převažuje.
Je ondatra chráněná?
Tento hlodavec není v České republice chráněným druhem. Naopak, protože jde o invazivní druh, jeho regulace je v některých oblastech žádoucí.
Jak je velká ondatra?
Dospělá ondatra měří 20–40 cm, k čemuž je třeba připočíst ocas dlouhý 20–25 cm. Váha ondatry se pohybuje mezi 0,5 a 1,5 kilogramu. Přestože na první pohled může připomínat větší krysu, její tělo je robustnější a přizpůsobené vodnímu prostředí.
Je ondatra nebezpečná?
Ondatra není pro člověka nebezpečná – je to plaché zvíře, které se kontaktu s lidmi vyhýbá. Přesto však může způsobit škody v přírodě a na infrastruktuře. Její nory oslabují břehy, rybniční hráze nebo zavlažovací kanály, což může mít ekonomické následky.