Nutrie říční je zdánlivě roztomilý hlodavec, kterého můžete potkat poblíž řek. Toto zvíře se ale v posledních letech stalo vážným problémem naší přírody. Jeho původní domovinou je totiž Jižní Amerika a u nás jde o invazivní druh, který negativně ovlivňuje zdejší ekosystémy. Jak nutrie poznat, čím škodí a co na ně?
Nutrie říční – jak vypadá?
Nutrie říční (Myocastor coypus) je středně velký hlodavec pocházející z Jižní Ameriky. Zde obývá především oblasti v okolí řek, jezer a mokřadů. Na první pohled často připomíná většího potkana nebo menšího bobra, má ale charakteristické rysy, kterými se od jiných druhů liší.
Tento hlodavec dorůstá délky až 60 centimetrů a jeho válcovitý ocas může měřit dalších 30 až 40 centimetrů. Typickým znakem jsou velké, až svítivě oranžové řezáky. Nutrie mají také hustou hnědou srst, která se dříve využívala v kožešnictví. Zadní nohy nutrií disponují plovacími blánami mezi prsty, díky kterým snadno plave. Přední končetiny blány nemají, protože slouží hlavně k manipulaci s potravou.
Život nutrií
Nutrie patří mezi společenské druhy, které žijí ve skupinách. Jedinci si budují doupata poblíž vody, poté v nich celé skupiny žijí společně. Stejně jako u jiných hlodavců, i samice nutrií jsou velmi plodné a vrhnou až třikrát ročně. V každém vrhu pak bývá po čtyřech až sedmi mláďatech, což je důvodem jejich rychlého přemnožení.
Tito hlodavci jsou aktivní hlavně za soumraku a v noci. V tuto dobu hledají potravu – ačkoliv se nejedná čistě o býložravce, v jejich jídelníčku rostlinná potrava převažuje. Živí se hlavně vodními rostlinami, travinami, kořínky nebo kůrou stromu. Za krátkou chvíli dokážou zlikvidovat značné množství porostu, který navíc vykusují z břehů. Tím je destabilizují a narušují prostředí pro další, původní druhy.
V české přírodě nemá nutrie přirozené nepřátele. Díky tomu žije 5 až 7 let. K vysokému věku přispívá i dostatek potravy – přikrmování totiž zajistí lidé, kteří nutriím rádi hážou podobnou potravu jako vodnímu ptactvu.
Kde je najdeme
Jak již bylo zmíněno, nutrie najdeme hlavně poblíž vod. V konkrétním prostředí nejsou příliš vybíravé a usídlí se poblíž řek, potoků, ale i stojatých vod jako jsou jezera a rybníky. Nejčastěji je najdeme v nížinách a teplejších oblastech. Proti mrazům jsou ale odolné – kožich nutrií je hustý a teplý, před nepřízní počasí se navíc ukrývají v norách.
Mladé nutrie v centru Olomouce u Šantovky
Nutrie, ondatra nebo bobr?
V blízkosti vodních ploch se v naší přírodě nachází hned několik druhů hlodavců. Ti si mohou být zdánlivě podobní a laik si tak nutrii snadno splete. Záměna je možná s ondatrou, bobrem, případně i s potkanem.
Každý z těchto druhů má ale své charakteristické znaky, díky kterým je od sebe snadno odlišíme. Nutrie jsou poměrně robustní a mají sytě oranžové zuby. Při plavání je pak vidět tělo více než u ostatních druhů, plave totiž blíže k hladině. Ocas je dlouhý a válcovitý, což ji spolehlivě odliší od bobra.
Bobr bývá největší a nejmohutnější. Má tmavě hnědé zbarvení a charakteristickým znakem je zploštělý ocas, který vypadá jako pádlo. V blízkosti jejich nor najdeme také okousané nebo již popadané stromy, na kterých je zřetelný typický “tužkovitý” okus.
Ondatra je naopak menší než nutrie a pro její velikost si ji snadno spletete s potkanem. Ocas ondater je kratší a výrazně zploštělý do stran. Srst je tmavě hnědá až černý a řezáky jsou světlé, což je hlavní rozlišovací znak.
Invazivní škůdce naší přírody
Nutrie říční se v posledních letech v české přírodě výrazně rozšířila, i když sem původně nepatří. Do Evropy byl hlodavec z Jižní Ameriky převážen v první polovině 20. století a choval se na kožešinových farmách. Problémem těchto farem je častý únik nebo záměrné vypouštění zvířat do přírody. Podobně se do našich ekosystémů dostal i invazivní norek.
Problém s nutriemi se bohužel dlouhodobě neřešil a větší opatření proti tomuto zvířeti jsou přijímána až v posledních letech. K přemnožení přispívá také absence přirozených nepřátel, mírné podnebí i dostatek potravy a vodních ploch.
Škody jsou v některých oblastech poměrně vážné. Neustálým vykusováním vegetace a hloubením nor narušují břehy – dochází tak k jejich erozi i poškození ekosystému. Na březích řek jsou totiž závislé i další druhy, které jsou v naší přírodě původní.
Proč se nesmí krmit nutrie
Nutrie se často usídlí i ve městech a v blízkosti lidí. Ti je poté krmí společně s vodním ptactvem zeleninou nebo pečivem. Nutrie tak mají ještě snazší přístup k potravě. To nejenže zvyšuje jejich šanci na přežití, ale žijí déle a mohou se rychleji rozmnožovat. Mláďata také přivádějí na svět na místě, kde se jim daří nejlépe – ve městech tak snadno dojde k jejich přemnožení.
Jak na nutrie?
Řešení problému s nutriemi není jednoduché a vyžaduje komplexní řešení. Důležitá je prevence. Lidé by tedy tato zvířata neměli přikrmovat. Důležitý je také zásah myslivců. Ti se v poslední době na nutrie zaměřují více; zatímco v minulosti bylo zaznamenáno jen 300 odchytů ročně, od roku 2016 se počty stále zvyšují a přesahují i několik tisíc odchycených jedinců ročně.
V případě výskytu nutrií na soukromých pozemcích by měli majitelé nutrie odchytit a následně kontaktovat například místní myslivecký spolek. K odchytu se využívají živolovné pasti a sklopce.
Nejčastější otázky a odpovědi
Jak chutná nutrie?
Maso z nutrie je považováno za jemné a dietní, chutí připomíná králíka. Je bohaté na bílkoviny a často se používá v tradičních receptech v oblastech, kde jsou nutrie běžně loveny.
Co dělají nutrie v zimě?
Nutrie se snaží udržovat poblíž vody, která nezamrzá, a pokračují v hledání potravy. Jsou schopné přežít i mírné mrazy díky svému hustému kožichu, ale při dlouhých a silných mrazech mohou mít s přežitím problém.
Je nutrie nebezpečná?
Pro člověka nutrie není přímo nebezpečná. Nicméně pokud se k ní přiblížíte a necítí se komfortně, může se bránit kousnutím.
Jaké nemoci přenáší nutrie?
Nutrie mohou přenášet plno nemocí a některé z nich jsou přenosné i na lidi. Jmenovat můžeme třeba leptospirózu a tularémii.
Co dělat, když vás kousne nutrie?
Ránu byste měli ihned důkladně vydezinfikovat a kvůli možné infekci vyhledat lékaře. Ten může pacienta poslat na další vyšetření nebo nasadit preventivní léčbu.
Jak dlouho se dožije nutrie?
Ve volné přírodě se nutrie dožívají zhruba 5–7 let, v zajetí se mohou dožít až 10 let.
Jak se zbavit nutrie?
Nejčastěji se populace nutrií reguluje odchytem nebo lovem. Je důležité, aby tyto zásahy prováděli odborníci v souladu s pravidly a aby veřejnost byla informována o tom, že krmení nutrií zhoršuje problém jejich přemnožení.