Norek americký jako invazivní škůdce v české přírodě

Norka amerického si asi každý spojí s kožešinovými farmami. Ty bohužel nebyly výjimkou ani u nás a jsou hlavním důvodem, proč tento invazivní druh najdeme i v české přírodě. Jeho nekontrolovatelné rozmnožování a schopnost adaptace na různé prostředí způsobily alarmující dopady na místní flóru a faunu. Jak vůbec norka amerického poznat od našich zástupců z čeledi lasicovitých a co dělat, když se zabydlel poblíž vašeho pozemku?

Jak vypadá norek americký

Americký norek (Neovison vison), známý také jako mink, je šelma patřící do čeledi lasicovitých, původně domovem v Severní Americe. Avšak kvůli chovu na kožešinových farmách a častým útěkům z nich se stal problémem nejen ve střední Evropě, ale také v jiných částech světa.

Norek americký má protáhlé tělo s krátkýma nohama, což mu umožňuje snadný pohyb v norách při lovu kořisti. Stavba jeho těla mu též umožňuje efektivní pohyb ve vodě, snižujíc tak odpor při plavání. Oproti našemu původnímu norkovi evropskému má tento druh masivnější a užší lebku. Samci dorůstají délky těla 35 až 45 centimetrů, samičky jsou pak o něco menší. Jejich hmotnost se liší podle pohlaví a ročního období, přičemž samci váží 600 až 2300 g a samice 450 až 1100 g.

V zimě má norek americký výrazně hustší, delší a na pohled “hezčí” kožich než v letním období. Kožešina nabývá odstínů od černé přes hnědou až po světle žlutohnědou, s tmavšími pesíky a bílou spodní částí. Z důvodu výměny srsti za zimní a naopak línají norci američtí dvakrát ročně.

Setkat se můžeme s různými barevnými mutacemi, což laikům znesnadňuje druh poznat. Tyto odchylky vznikly různých šlechtěním na kožešinových farmách, kdy se chovatelé snažili dosáhnout jiných odstínů kožešin bez nutnosti je barvit.

Čím se živí norek

Norci jsou oportunisté - zajímají se o širokou škálu potravy, od drobných savců až po ryby a hmyz. V jeho domovině patří mezi hlavní kořist ondatry. I když i tyto invazivní hlodavce u nás najde, jeho jídelníček je mnohem pestřejší a je predátorem různých druhů, v některých případech i ohrožených.  

Součástí jeho “evropského menu” jsou drobní savci, nejčastěji různé druhy hlodavců, ale i mláďata o něco větších zvířat. Rád si pochutná na rybách, ptácích i jejich vejcích, na chráněných obojživelnících a plazech. Jedním z největších problému je jeho záliba na korýších a mlžích - mimo jiné se totiž živí silně ohroženými raky, velevruby nebo perlorodkami.

Kde žije norek

Norka amerického nejčastěji najdeme poblíž vod. Ideální jsou vody mělké, pomalu tekoucí, plné života. Je ale dobrým plavcem, takže si poradí i s lovem v tekoucím potoce. 

Jedná se o silně teritoriální zvířata - svůj prostor si jasně vymezují a mimo období páření si jej nenechají jinými jedinci narušit. Velikost teritoria se odvíjí od pohlaví. Samčí území se rozkládá na obrovské ploše, dosahující 10 až 50 kilometry čtvereční, zatímco samice preferují menší teritoria, pouze něco kolem dvou kilometrů čtverečních. 

Po svém teritoriu se norek aktivně pohybuje. V noci urazí až jeden a půl kilometru. Zatímco samci jsou aktivní především v noci a přes den na ně téměř nenarazíte, denní rozvrh samic je o něco rovnoměrnější a na lov se vydávají ve dne i v noci.

Život a rozmnožování norka amerického

• Norek se pohybuje rychlostí až 8,5 km/h,
• dobře šplhá a je excelentní plavec,
• umí dobře pracovat s kyslíkem, zvládne se tedy potopit i na delší dobu a lovit kořist přímo pod vodou. Ponoří se do tří metrů až na minutu, ve vodě zůstává i několik hodin v kuse,
• svá obydlí si často nevyhrabávají sami, ale využívají opuštěné nory po ondatrách, nutriích nebo bobrech,
• své území si samci i samičky vymezují pomocí pachových žláz. Ty vypouštějí i v případě ohrožení, podobně jako třeba tchoři,
• norci mají velmi citlivý sluch - zachytí šepoty hlodavců ve frekvenčním rozmezí 1 až 16 kHz.

Pokud jde o rozmnožování, období páření probíhá od ledna do dubna, případně do května v chladnějších oblastech. Samci mají tendenci se pářit s několika samicemi. V jednom vrhu se obvykle rodí čtyři až sedm mláďat, o která se stará matka sama. 

Po narození jsou mláďata slepá, závislá na mateřském mléku. Začínají vidět až po 25 dnech. Po tuto dobu matka pečlivě mláďata ochraňuje a kojí, po šesti týdnech dochází k odstavu a samice učí mladé lovit. Přibližně 14 týdnů od porodu jsou již mladí norci schopni samostatného života a po pár měsících opouštějí rodnou noru. K pohlavní dospělosti a následnému rozmnožování dochází asi v deseti měsících věku.

Stopy norka aneb jak zjistit, že se u vás “zabydlel”

• Stopy - otisky tlapek v blátě nebo ve sněhu obvykle norka prozradí. Rozlišit je od stop ostatních lasicovitých šelem ale může být těžké. Jsou o něco menší než stopy vyder, díky kratším nohám vytvářejí ve sněhu cesty široké 10–15 cm. Přední tlapky ukazují čtyři prsty, zatímco zadní mají obvykle pět. Jednotlivé prsty norka od sebe více oddělené a tvoří tak tvar připomínající hvězdičku. 
• Trus - i trus se mírně podobá trusu vydry. Je ale o něco užší (0,5–1 cm) a chybí mu typický rybí zápach. Místo pro vylučování si norkové pečlivě vybírají. Obvykle chodí na jedno dostatečně vyvýšené místo.

Norek americký jako invazivní druh

Že je norek americký invazivní druh, jsme si již nastínili výše v našem článku. Jeho domovem je Severní Amerika, nicméně kvůli kožešinovým farmám ho najdeme téměř v celé západní Evropě, Skandinávii, Rusku, Bělorusku a Polsku. Svou invazivní stopu zanechali i v Číně a Japonsku.

Populace norků amerických se v naší přírodě postupně formuje přibližně od 60. let 20. století. Docházelo k tomu právě v okolí kožešinových farem, ze kterých jedinci čas od času unikli. V 80. letech už byly zaznamenány rozsáhlejší populace i mimo tyto oblasti.

Situace se dále zkomplikovala v 90. letech, kdy farmy začaly zanikat a docházelo k masovému vypouštění těchto zvířat. Některá zvířata byla také vypuštěna ochránci práv zvířat přímo do přírody. Podle průzkumů z roku 2008 byl norek zjištěn na 35,2 % území, zatímco v roce 2012 už na 47,9 % území.

Legislativa a lov norků 

Z hlediska mysliveckých předpisů je norek americký označen jako nepůvodní druh a tedy nežádoucí ve volné přírodě. Podle určitých pravidel je dovoleno jej lovit, ale pouze autorizovaným mysliveckým hospodářem nebo mysliveckou stráží. 

V České republice nemá tento druh žádný zvláštní ochranářský status, avšak je uveden v mezinárodní Bernské konvenci doporučením o potřebě eliminovat nepůvodní druhy suchozemských obratlovců. V některých evropských zemích se v současnosti provádějí kroky ke kontrole nebo úplnému vymýcení norků (například ve Velké Británii, na Islandu, na ostrovech Finska a Estonska).

Zahrnutí norků amerických mezi lovnou zvěř by bylo klíčovým krokem k regulaci jejich populace na našem území. Tento názor sdílejí jak myslivci, tak ochránci přírody.

Jak se zbavit norka

Pokud jste si jisti, že se poblíž vašeho kurníku nebo králíkárny pohybuje právě norek americký, jedinou možností je využít živolovnou odchytovou past.

Po odchycení zvířete jej však nevypouštějte zpět do přírody, ale kontaktujte nejbližší myslivecký spolek, který vás informuje o dalším postupu.