Změřit inteligenci zvířat není snadné. Můžeme tak učinit na základě porovnávání myšlenkových pochodů s lidmi i mezi samotnými zvířaty. Díky tomu biologové došli k zajímavým objevům, které ukazují, že pes zdaleka není nejchytřejším zvířetem, jak by si mnozí z nás mohli myslet.
Jak je to s inteligencí psů?
Psi jsou jednoznačně poměrně inteligentní zvířata. Dokážou se naučit řadu různých povelů, přesně vědí, co znamená míček a kde ho doma najdou, nebo si umějí říct o venčení. Neměli bychom si však přirozenou inteligenci zaměňovat s výcvikem a poslušností. Psa totiž lze těmto kouskům naučit pomocí různých metod. Sám ale často přímé souvislosti nechápe. Mnozí biologové uvádějí, že je pes podobně inteligentní jako dvouleté dítě. Na této pomyslné “stupnici” bychom na příčky dvouletých dětí mohli směřovat ty nejchytřejší plemena jako je pudl či border kolie.
Inteligence psů bývá přeceňována. Rozhodně to není nejhloupější zvíře, ale je tu spousta daleko inteligentnějších zvířat.
Prase domácí
Mnohem chytřejší než psi jsou například prasata. Ta dokážou pochopit lidské emoce, naučit se čistotnosti i povelům podobně jako již zmínění psi. U prasat však byly ve velmi nízkém věku pozorovány i jiné zajímavé schopnosti. Například již v 6 týdnech poznají vlastní odraz v zrcadle. Právě pro vyšší inteligenci ale mají prasátka tendenci člověka často neposlouchat, mají vlastní hlavu a jsou poměrně sobecká. Naučí se také brzy dávat věci do souvislostí - třeba, že petlice je k otvírání dvířek, a tak se ji naučí otevřít. Nebo že voda v misce na slunci zteplá, a tak by ji mělo přesunout do stínu.
Prasata jsou daleko inteligentnější než psi.
Orangutani a šimpanzi
Tito primáti jsou nejbližšími příbuznými člověka. Biologové už celá desetiletí pozorují jejich chování a zjišťují, v čem si jsou s člověkem podobní, a které chování náleží pouze jim. Ví se tedy, že mají šimpanzi v tlupách určitou hierarchii. Starají se o své příbuzné, chodí společně na lov a sběr, dorozumívají se mezi sebou nejen prostřednictvím zvuků, ale také různých gest.
Umějí používat jednoduché nástroje a mají velmi dobrou paměť. Šimpanzům je však vlastní také kruté chování, čímž jsou si s lidmi často podobní - v Africe biologové několik let pozorovali spor mezi dvěma znepřátelenými tlupami, které mezi sebou vedly regulérní válku, kdy vedli bitvy o území, kradli si navzájem samice a zabíjeli samce a mláďata.
Naproti tomu orangutani jsou velmi mírumilovní. Odhaduje se však, že inteligence orangutanů je něco nižší než u šimpanzů. Učí se pomocí pokusu omylu, mají silná rodinná a přátelská pouta, a dokonce používají listy jako toaletní papír.
Šimpanzi a orangutani jsou velmi inteligentní a dokažou se sami učit.
Havrani, krkavci a vrány
Ptáci z čeledi krkavcovitých, jako je krkavec, vrána, havran, kavka a další, oplývají skutečně vysokou inteligencí. Dokážou si vyrábět různé nástroje a používat je k získání potravy podobně jako šimpanzi. Poznají svůj odraz v zrcadle. Uvědomují si dokonce fyzikální zákony - možná někdy uvidíte vránu, jak vyletí s ořechem nahoru a náhle ho pustí. Vráně ořech ale nespadl náhodou, pomocí gravitace se ho snaží rozlousknout. Ví totiž, že z čím větší výšky spadne, tím je větší šance, že se skořápka rozbije.
Další variantou otevírání ořechů u krkavcovitých je, že je položí na cestu a čekají, než je přejede auto a skořápku rozbije. Bylo dokonce pozorováno, že si krkavci uvědomují, že když se na semaforu rozsvítí zelená, auta zastaví. A tak ořechy pouštějí na přechod, a když je skořápka otevřená, jednoduše počkají na zelenou.
Krkavci a havrani jsou natolik chytří, že dokážou používat různé nástroje k získání potravy.
Delfíni, nejchytřejší savci v oceánech
O inteligenci delfínů jste již určitě slyšeli. Mozek delfína je skutečně velký a vypadá, jako by byl spojený ze tří mozků člověka. Vědci mají za to, že delfín je nejchytřejší zvíře na světě. Vykazují různé vzorce chování, které jsou podobné jako u lidí.
Delfíní se dokážou zamilovat, což se stalo v jednom z amerických akvárií samci delfína skákavého, který žil v zajetí. Ten se zamiloval do své ošetřovatelky, která ale po nějaké době změnila zaměstnání. Samec delfína upadl do deprese a zemřel, načež ošetřující veterinář zjistit, že se zkrátka nevynořil, aby se nadechnul, což se dá pochopit jako sebevražda. Z toho je patrné, že si delfíni uvědomují sami sebe a fungování vlastního organismu.
Mořští biologové také zjistitli, že delfíni se dorozumívají vlastním jazykem a jednotlivci dokonce mají svá jména, kterými se údajně oslovují. V jejich skupinách panuje jistý řád. Díky dorozumívání a vysoké inteligenci jsou úspěšnými lovci, kteří mají promyšlenou strategii a vědí, jak kořist obklíčit, kdo má zaútočit a podobně
Jedná se o empatická zvířata, byly pozorovány případy, kdy delfíni zachránili tonoucí lidi. Cizí jim však není ani brutální chování. Zejména skupiny mladých samců pořádají jakési “hony” na mladé samice, které oddělí od skupiny a i několik hodin je obtěžují a terorizují.
Podle vědců je nejinteligentnějším zvířetem na světě právě delfín.
Sloni
Sloni mají perfektní paměť. Sloni totiž dokážou i po letech poznat své příbuzné, se kterými se dlouho neviděli, nebo najít správnou cestu džunglí. Kvůli této vlastnosti jsou často zneužíváni lidmi jako cirkusová zábava, protože se naučí spoustu různých kousků.
Sloni jsou citlivá zvířata, která si v rámci své skupiny vytvářejí velmi silná emoční pouta. Zjistilo se, že když je některé z mláďat v nesnázích, samice jsou ochotné obětovat pro něj vlastní život, a to i v případě, že se nejedná o jejich mládě, ale o potomka jejich sestry či dcery.
Při úmrtí některého z členů skupiny sloni dokonce uspořádají něco jako pohřeb, kdy se pod mrtvým tělem snaží choboty podkopat jámu a následně nad ním chvíli truchlí.
Sloni jsou velmi inteligentní, a jejich paměť je opravdu dobrá.
Potkani
Laboratorní potkani při nedávných výzkumech překvapili vědce svou inteligencí. Proto se potkani kromě testování léků a kosmetiky využívají například i ke sledování toho, jak na organismus působí stres a jak se projevuje při různých činnostech.
Díky tomu bylo například zjištěno, že potkani poznají určité předměty, mohou se při získávání potravy nebo při průzkumech terénu poučit z vlastních chyb nebo manipulují s drobnými předměty. V laboratoři ve Virginii se bioložka Kelly Lambert snažila naučit potkany řídit autíčka. Potkani si brzy uvědomili, že když stisknou tlapkou určité místo v malém plastovém autíčku, uzavře se elektrický obvod a autíčko se rozjede. Díky tomu si tak mohli dojet pro potravu. Lambertová navíc zjistila, že řízení autíček potkany uklidňuje a snižuje jejich hladinu stresu.
Díky jejich inteligenci je i hubení potkanů obtížné. Byly zaznamenány případy, kdysi potkani pomocí klacíku sklapli nastraženou past, aby se dostali k návnadě.
Hubení potkanů bývá obtížné právě kvůli jejich inteliogenci.
Papoušci ara
Papoušci jsou obecně velmi chytrá zvířata. Dokážou se naučit mluvit nebo předvádět různé kousky. Papoušek ara ale umí víc, než jen “papouškovat”. Umí totiž řeč aktivně používat. Ví, která slova mají jaký význam a jak poskládat větu, aby dávala smysl. Velkou slovní zásobu si může vytvořit i díky dobré paměti. Inteligentní papoušci jsou také schopni logického myšlení, zvládnou řešit různé hlavolamy, nebo vzájemně spolupracovat, aby dosáhli cíle. Jsou také schopni rozeznávat lidské emoce, poznávat barvy nebo se poznat v zrcadle.
