Myš domácí: nejčastější hlodavec v domě

Myš domácí se dokáže neuvěřitelně rychle množit. Kromě škod na majetku přenáší spoustu nemocí. Pokud zavítá do našeho domova, nezbývá nám nic jiného, než se jí zbavit. Jak na to, jaké metody a postupy použít a co vše je třeba zvážit, vám prozradíme v tomto článku.

Myš domácí

Myš domácí (latinsky Mus musculus) je malý šedavě zbarvený hlodavec, jehož hmotnost se pohybuje okolo 30 g a který dorůstá délky přibližně 10 cm. Myš domácí je charakteristická svým špičatým nosem, velkýma kulatýma ušima a dlouhým ocasem, který obvykle dosahuje délky zbytku těla. Obvykle se dožívá 2-4 let.

Nejedná se ale pouze o obávaného škůdce – myš domácí bývá často chována i jako domácí mazlíček, a to především pro nenáročnost péče o ni. Myš navíc málokdy kouše a dá se jednoduše ochočit.

Další časté využití myší je ve vědeckých laboratořích. Takové myši jsou bíle zbarveny a používají se především pro vědecká testování a experimenty. Další využití našli tito hlodavci také v chovatelství, kdy se používají jako potrava pro hady, velké pavouky i některé ptačí dravce či drobné šelmy.

Kde žije myš?

Ve volné přírodě si myš domácí hledá obydlí především v úzkých skalních štěrbinách či norách a na dalších špatně přístupných místech.

Častější je ale její výskyt v blízkosti lidských obydlí – i díky tomu si vysloužila přívlastek „domácí“. Obvykle se zabydlí na půdách, ve sklepech nebo třeba skladech potravin a průmyslových budovách.

Pobyt myši domácí v blízkosti lidí je nebezpečný, a to především proto, že myši svými výkaly znečišťují prostředí, znehodnocují potraviny a navíc, jako i ostatní hlodavci, mohou pomocí výkalů a slin přenášet závažná onemocnění.

Co žere myš domácí?

Myš je všežravec, její jídelníček je tedy poměrně pestrý. Její strava se skládá ze semínek, ovoce, zeleniny, obilovin, ale také z hmyzu, červů a jiných malých bezobratlých živočichů. Myši jsou známé svou schopností přizpůsobit se a využívat různé zdroje potravy, což jim umožňuje přežít ve velmi rozmanitých prostředích.

Není však výjimkou, že myši ohlodávají běžné věci, jako jsou plasty, kabely, knihy nebo svíčky. Zde se však nejedná o to, že by myši tyto předměty požívaly - slouží jim obvykle pouze k broušení zubů nebo se jimi snaží prokousat ven z místnosti.

Pokud se jedná o myši chované jako domácí mazlíčci, jejich strava je obvykle doplňována speciálně vyrobenými krmivy pro hlodavce, která poskytují nutričně vyváženou stravu.

Mláďata myší

Myš domácí se rozmnožuje velmi rychle, rychleji než potkani a ostatní hlodavci. Samice je březí pouhé tři týdny. Poté porodí 5 až 15 mláďat, o která pečuje přibližně 10 týdnů. Mezi tím už je samice obvykle opět březí - takto může mít až 10 vrhů ročně.

Mláďata myši domácí jsou po narození bezsrstá a zcela slepá a hluchá; jsou tak plně závislá na matčině péči.

Po narození matka myši domácí většinou staví pro svá mláďata hnízdo, které je často tvořeno měkkým materiálem, jako jsou tráva, lýko nebo papír, který myš nasbírá v okolí, aby vytvořila teplé a bezpečné prostředí pro své potomky.

První dny života jsou mláďata myší závislá pouze na mateřském mléce, které obsahuje veškeré živiny potřebné pro jejich růst a vývoj. Ve věku přibližně dvou týdnů začínají zkoušet pevnou stravu, jako jsou drobné kousky potravy, semena nebo, pokud jde o zájmově chované myši, krmivo určené pro mláďata.

Jak vypadá myší trus?

Myší trus je obvykle malý, válcovitý nebo oválný a měří přibližně 3-8 mm. Jeho velikost závisí na velikosti a druhu myši, která jej vyprodukovala. Barva trusu může být různá v závislosti na stravě myši, ale obecně se pohybuje od hnědé až po černou.

Myší trus se může vyskytovat po celém prostoru, který myši obývají, nebo se může nacházet v blízkosti jejich úkrytu nebo hnízda

Neměli bychom navíc zapomínat, že myší trus může představovat hygienický problém, protože obsahuje značné množství bakterií a mnohdy i parazitů. Při manipulaci s myšími výkaly je proto vhodné dodržovat zásady osobní hygieny, jako je nošení rukavic a důkladné mytí rukou po kontaktu s trusem.

Jak se zbavit myší

Pokud se ve vašem obydlí vyskytují myši a chcete se jich zbavit, zde je několik opatření a postupů, které můžete zkusit:

• Zabraňte vstupu - zkontrolujte a zabezpečte všechny možné vstupy, skuliny nebo praskliny, kterými by se myši mohly dostat dovnitř. Uzavřete díry v podlaze, stěnách, oknech či dveřích.
• Uklízení a odstranění zdrojů potravy - ujistěte se, že je váš domov uklizený a potraviny jsou správně uzavřeny v nepropustných nádobách. Myši láká lidská potrava, takže minimalizace její dostupnosti může jejich přítomnost odvrátit.
• Síla bylinek - hlodavce údajně odpuzuje vůně některých bylin, jako je heřmánek, máta, levandule, vratič nebo řebříček. Pomoct by měl také česnek nebo listy ořešáku. Zkuste zmíněné byliny rozmístit v oblastech, kde se myši vyskytují.
• Pasti na myši - použití pastí na myši je jednou z nejčastěji využívaných možností. Můžete zvolit klasické lepové pasti nebo pasti s návnadou. Umístěte pasti na místa, kde se myši často pohybují nebo kde jste zaznamenali jejich trus.
• Jed na myši - jed přitahuje hlodavce vůní nebo chutí v návnadě a po spolknutí začne postupně působit. Existuje několik typů jedů, které mohou způsobit vnitřní krvácení, narušit nervový systém nebo způsobit dehydrataci a selhání orgánů. Při použití jedů je důležité dodržovat pokyny výrobce, zajistit bezpečnost a případně konzultovat odborníka, zejména při rozsáhlejších problémech s hlodavci.
• Elektronické odpuzovače - využít můžete také elektronické odpuzovače myší, které vydávají ultrazvukové signály, jež myši odpuzují. Tato zařízení jsou obvykle pro lidi a domácí zvířata naprosto bezpečná, jejich použití se tedy nemusíte obávat.
• Profesionální pomoc - když vám myší problém přeroste přes hlavu, můžete zvážit kontaktování profesionálního deratizátora. Odborníci mají obvykle zkušenosti s likvidací hlodavců a mají navíc přístup k látkám a přípravkům, které nejsou na trhu běžně dostupné.