Mandelinka bramborová
Kdo by neznal mandelinku, pruhovaného brouka, který si s oblibou pochutnává na bramborách. Tento škůdce původem z Ameriky může výrazně ohrozit celou úrodu. Jak mandelinka bramborová vlastně rostlinám škodí, jak žije a jak se jí zbavit?
Mandelinka bramborová – jak ji poznat?
Mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata) patří mezi nejznámější škůdce brambor a její přítomnost na bramborových polích je pro pěstitele velkým problémem. Tento druh pochází ze Severní Ameriky, odkud se během 19. století rozšířil do Evropy, kde se rychle přizpůsobil a začal ohrožovat zemědělské plodiny.
Jelikož se mandelinky snadno a rychle množí, jsou často odolné vůči klasickým postřikům a jedná se v podstatě o invazivní druh, je boj s nimi velmi náročný. Úspěšná kontrola a likvidace mandelinek je pro kvalitní úrodu brambor klíčová.
Dospělá mandelinka je snadno rozpoznatelná díky svému charakteristickému vzhledu. Má oválné tělo dlouhé 8 až 12 mm, zbarvené do žlutooranžova s pěti černými pruhy na každé krovce. Larvy jsou zářivě oranžové až červené s černými skvrnami po bocích a mohou dosáhnout délky až 15 mm.
Poškození rostlin je patrné zejména na listech, které jsou ožírány jak dospělci, tak larvami. Výrazné okousání listů až po holé stonky je jasným znakem napadení. Při silném napadení může dojít k úplnému zničení nadzemní části rostliny, což výrazně ovlivňuje vývoj hlíz a konečnou úrodu.
Životní cyklus mandelinky
Mandelinka bramborová má relativně krátký, ale intenzivní životní cyklus, který se přizpůsobuje vegetačnímu období brambor. Životní cyklus začíná na jaře, kdy se dospělí jedinci probouzejí ze zimního klidu, který přečkávají v půdě. Jakmile se teploty zvýší a objeví se první rostliny brambor, začínají s pářením i s přijímáním potravy.
Samice mandelinky kladou vajíčka ve velkých skupinách, obvykle na spodní stranu listů. Z vajíček se zhruba po 4–15 dnech vylíhnou larvy, které okamžitě začnou požírat listy brambor.
Během vegetačního období může vzniknout jedna až tři generace mandelinek, záleží na klimatických podmínkách a délce sezóny. Nejaktivnější jsou mandelinky od jara do podzimu, kdy probíhá jejich intenzivní rozmnožování a poškozování rostlin.
Larvy mandelinky bramborové
Larvy mandelinky procházejí čtyřmi vývojovými stádii, známými jako instary. V raných stádiích jsou larvy tmavě červené až oranžové a mají měkké tělo s několika řadami černých teček.
Jak rostou, jejich barva se postupně mění a stávají se robustnějšími. Larvy jsou aktivními škůdci a představují největší hrozbu pro rostliny. Požírají listy prakticky nepřetržitě a způsobují tak vážné škody – bez dostatku listů nedochází k fotosyntéze a mladé rostliny mohou dokonce uhynout.
Larvy lze likvidovat mechanickým sběrem nebo chemickými postřiky, pokud jsou aplikovány v rané fázi vývoje. Důležité je zasáhnout včas, protože larvy se rychle vyvíjejí a škodí v krátkém časovém horizontu.
Jak dlouho žije mandelinka bramborová?
- Životní cyklus jedné generace mandelinky trvá přibližně 30 až 50 dní, v závislosti na teplotních podmínkách.
- Dospělá mandelinka může žít i několik měsíců a přečkat zimu v půdě.
- Na jaře se probouzí a celý cyklus začíná znovu.
- V optimálních podmínkách může jedna samice během svého života naklást až několik set vajíček, což přispívá k rychlému šíření tohoto škůdce.
Jak škodí mandelinka
Mandelinka způsobuje velké škody nejen na polích, ale i na zahradách, v záhonech s bramborami. Škůdce se živí hlavně listy a poškození je snadno rozpoznatelné. Při silnějším zamoření může dojít až k úplnému oholení rostlin, kdy zůstávají jen stonky.
Poškození listů
- Hlavním projevem napadení mandelinkou je tedy ožírání listů.
- Larvy se z vajíček vylíhnou během několika dní a okamžitě začnou konzumovat měkkou tkáň listů, čímž zpomalují proces fotosyntézy.
- Dospělci se živí obdobně, ale často napadají starší listy.
- Postupně dochází k výraznému poškození rostliny – v počátečních fázích mohou být listy proděravělé, ale pokud je napadení silné, mohou být listy zcela zničeny, což vážně narušuje růst a vývoj rostliny.
Snížení výnosu brambor
Při silném zamoření může dojít k významnému snížení výnosu plodin. Rostlina, která ztratí většinu listové plochy, není schopna dostatečně vyživovat hlízy, což se odráží na jejich menší velikosti a kvalitě. V extrémních případech, kdy je napadení mandelinkou obzvláště intenzivní, může dojít k úplné devastaci úrody.
Odhady ukazují, že při silném napadení může ztráta výnosu dosáhnout až 50 %, což má pro zemědělce katastrofální důsledky, zejména v oblastech, kde jsou brambory jednou z hlavních plodin.
Dalším důsledkem napadení je nutnost opakovaného použití chemických prostředků, což nejen zvyšuje náklady na ochranu plodin, ale také může vést k nárůstu rezistence mandelinek vůči insekticidům. Proto je klíčové sledovat pole pravidelně a včas zasáhnout, aby nedošlo ke vzniku velkého zamoření, které by výrazně ovlivnilo výnosy.
Jak se zbavit mandelinky
Boj proti mandelince bramborové je náročný a vyžaduje kombinaci různých metod, aby byl efektivní. Existují tři hlavní přístupy, které lze použít – mechanické, biologické a chemické. Každá z těchto metod má své výhody a nevýhody, a proto se doporučuje jejich kombinace v rámci integrované ochrany. Klíčem k úspěchu je včasné rozpoznání problému a rychlá reakce.
Mechanické metody
- Ruční sběr a likvidace mandelinek – ruční sběr dospělých mandelinek i larev je jednou z nejstarších a nejbezpečnějších metod, jak omezit jejich počet. Tento postup je účinný zejména na menších plochách, kde lze snadno kontrolovat každý rostlinný porost. Sbírané mandelinky by měly být okamžitě zlikvidovány – například ponořením do mýdlového roztoku, který je zahubí.
- Použití ochranných sítí a bariér – další účinnou mechanickou metodou je instalace ochranných sítí či bariér kolem plodin, které brání mandelinkám v přístupu k rostlinám. Tato metoda je účinná zejména v raných fázích růstu brambor, kdy jsou rostliny nejzranitelnější. Bariéry a sítě mohou rovněž zamezit dalšímu rozmnožování mandelinek tím, že zabrání dospělým jedincům položit vajíčka na rostliny.
Biologické metody
- Použití přirozených predátorů – přirozenou cestou, jak omezit populaci mandelinek, je využití jejich přirozených nepřátel. Mezi nejúčinnější predátory patří berušky, které se živí vajíčky a larvami mandelinek. Dalšími užitečnými druhy jsou dravé ploštice nebo některé druhy pavouků. Tyto biologické metody jsou šetrné k životnímu prostředí a pomáhají udržovat rovnováhu v ekosystému.
- Využití specifických mikroorganismů – další možností je využití specifických mikroorganismů, jako je bakterie Bacillus thuringiensis. Tato bakterie produkuje toxiny, které jsou smrtelné pro larvy mandelinek, zatímco ostatní organismy jsou vůči nim imunní. Mikroorganismy se aplikují na rostliny ve formě postřiků a napadají larvy, které se živí ošetřenými listy.
Chemické metody
Chemické metody, zejména insekticidy, jsou často používány v případě silného napadení mandelinkami. Nejčastěji se používají insekticidy na bázi účinných látek jako jsou neonicotinoidy nebo pyretroidy. Insekticidy je třeba aplikovat s ohledem na životní cyklus mandelinky – ideálně v době, kdy jsou larvy v raných stádiích vývoje, aby byl postřik nejúčinnější.
Při použití chemických prostředků je však nutné dbát na správné dávkování a aplikaci, aby nedošlo k nadužívání, které by vedlo ke vzniku rezistence u mandelinek. Ta už je u mandelinek dost vysoká, uvádí se, že jsou tito škůdci odolní vůči více než 50 druhům účinných látek.
Mezi konkrétní přípravky, které se v současnosti proti mandelinkám v zahradách stále používají, patří například:
Dva poslední zmíněné postřiky nemusí být tak účinné, mandelinky totiž proti těmto přípravkům vykazují částečnou rezistenci.
Využít se dá také přírodních alternativ, které jsou v tomto případě často účinnější. Skvělou volbou je například přípravek Neemazal, ale i oblíbený Rock Effect New. Kolem záhonů s bramborami se pak doporučuje vysadit vratič, ze kterého lze připravit také domácí postřik.
Integrovaná ochrana
Nejúčinnější přístup v boji proti mandelince je kombinace všech výše uvedených metod v rámci tzv. integrované ochrany. Tento přístup spočívá v tom, že se mechanické, biologické a chemické metody vzájemně doplňují a jejich použití je minimalizováno na nezbytné minimum.
Cílem je udržet populace mandelinek pod kontrolou, aniž by se ohrožovalo životní prostředí či zvyšovala rezistence vůči insekticidům.
Zajímavosti o mandelince bramborové na závěr
Létá mandelinka bramborová?
Ano, mandelinka bramborová je schopna létat a může se tak rychle šířit na nové oblasti. Dospělí jedinci dokáží uletět i několik kilometrů za den, což jim umožňuje snadno obsazovat nová pole. Létání je pro ně typické zejména na jaře, když hledají nové rostliny, na kterých by se mohli živit a klást vajíčka.
Kdo žere mandelinky?
Přirozenými nepřáteli mandelinky bramborové jsou některé druhy hmyzu a ptáků. Mezi hlavní predátory patří například berušky, které se živí jejími vajíčky a larvami. Dalšími užitečnými druhy jsou dravé ploštice a některé druhy pavouků.
I některé druhy ptáků, jako je například vrabec domácí, mohou požírat larvy mandelinky, i když se jedná spíše o výjimečné případy. Využití těchto přirozených nepřátel v boji proti mandelinkám je jedním z pilířů biologické ochrany.
Proč se mandelinka tak rychle šíří?
Rychlé šíření mandelinky je dáno její vysokou plodností a odolností vůči různým podmínkám. Jedna samice může během svého života naklást několik set vajíček, což vede k rychlému nárůstu populace. Dále hraje roli její schopnost létat a adaptovat se na různé chemické přípravky, čímž se stává odolnější vůči insekticidům.