Lasička - tento malý a pohyblivý savec se často objevuje v našich zahradách a okolní přírodě. Ale jaký vlastně má vliv na naše zahrady a zemědělství? Je lasice užitečným tvorem, který pomáhá udržovat rovnováhu v ekosystému, nebo se jedná o škůdce, který může poškodit naše rostliny a drobnou zvěř? V následujícím článku si o těchto drobných šelmách povíme víc.
Druhy lasic u nás
V české přírodě můžeme najít několik druhů lasic, z nichž dva nejběžnější jsou lasice hranostaj a lasice kolčava. Oba tyto druhy jsou šelmy a jsou si velmi podobné. Existují však zásadní rozdíly, podle kterých kolčavu od hranostaje rozeznáme.
Lasice hranostaj
Lasice hranostaj (Mustela erminea), často nazývaná pouze hranostaj, je menší druh lasice, který je známý svou rychlostí a obratností. Tato lasice je nočním predátorem a živí se hlavně malými hlodavci, ptáky a hmyzem. Je známá především mezi chovateli ptactva a drobné drůbeže, protože se často vloupává do hnízd a kurníků, kde se živí vejci nebo mláďaty. Přesto významně reguluje populace hlodavců, není tedy primárně škůdcem, ale také užitečnou součástí ekosystému.
Hranostaj má v létě hnědý kožich s bílou náprsenkou. Zimní srst je naopak čistě bílá a velmi hustá. Pro tyto vlastnosti se dříve ze zimního kožichu vyráběla kožešina zvaná “hermelín”, kterou dobře známe z obřadních rouch a královských oděvů.
Lasice kolčava
Lasice kolčava (Mustela nivalis), známá také jako kolčava obecná, je dalším druhem lasice, který se vyskytuje v naší přírodě. Tato lasice je trochu větší než hranostaj a má delší ocas.
Srst má čokoládově hnědé zbarvení na hřbetě, hlavě a ocasu, břicho a hruď jsou bílé, někdy s drobnými nažloutlými či světle hnědými skvrnkami.
Kolčava je převážně mysliveckým škůdcem, protože se živí drobnou zvěří, v blízkosti lidských obydlí ji najdeme o poznání méně než hranostaje. Její přítomnost může způsobovat problémy v lesním hospodářství a zemědělství, nicméně vzhledem k tomu, že hlavní položkou na jídelníčku jsou hlodavci (nejčastěji myši a hraboši), přináší zemědělcům také užitek.
Hranostaj vs. kolčava a lasička vs. kuna - jak je poznat?
V zimním období rozpoznáme lasici kolčavu od hranostaje velmi snadno - jak už jsme zmínili výše, hranostaj má přes zimu bílý kožich. Od jara do podzimu ale jsou si však tyto dva druhy velmi podobné, některými znaky se ale liší. Tím nejvýraznějším je špička ocasu; zatímco u hranostajů je špička černá, lasice kolčava má celý ocásek hnědý. Mírně odlišné je i celkové zbarvení, kolčava má o něco “rezavější” kožich a krémovější náprsenku než hranostaj. Ten je zase o něco menší.
Někdy může u laické veřejnosti docházet také k záměně lasičky a kuny. Obě tato zvířata jsou si na první pohled podobná, ale existují určité rozdíly, které vám pomohou je rozeznat. V první řadě, kuna je o poznání větší než lasička, klidně i jednou taková. Dalším rozlišujícím znakem je zbarvení - lasice má hnědou srst s velkou bílou náprsenkou a bíle zbarveným bříškem, zatímco kuna je často více tmavě zbarvená a bílá náprsenka je o poznání menší.
Výskyt a život lasic
Lasicovití, mezi které patří i lasička, jsou rozšířenou rodinou šelem, které se vyskytují po celém světě. “Naše” lasičky se vyskytují v Eurasii, což zahrnuje většinu Evropy a Asie, ale také v severní Americe. Tato malá šelma má adaptabilní charakter a je schopna přizpůsobit se různým životním prostředím, od lesů a luk po městské oblasti.
Kde žije lasička
Lasice se často vyskytují v různých typech prostředí, včetně lesů, křovin, luk, bažin a dokonce i městských parků a zahrad. Jejich hnízdní noru si budují v dutinách stromů, mezi kořeny stromů, v opuštěných norách jiných zvířat nebo dokonce i v budovách. Jedná se o velmi hbité a mrštné zvířátko, které je schopno překonat různé terény a orientovat se v různých prostředích.
Potrava
Lasice jsou masožravci a živí se zejména drobnými živočichy jakou jsou hlodavci, ptáci, obojživelníci, plazi, ale i hmyz. Svou kořist aktivně loví a díky své rychlosti a obratnosti jsou schopny ulovit živočichy větší, než jsou ony samy. Lasičky jsou aktivní převážně v noci, stejně jako většina živočišných druhů z jejich jídelníčku.
Rozmnožování a mláďata lasičky
Lasice mají specifický rozmnožovací cyklus. Březost lasičky trvá přibližně 30 dnů, po kterých rodí mláďata. Obvykle se narodí 3 až 10 mláďat, která jsou velmi malá a slepá. Matka se stará o mláďata a krmi je mateřským mlékem, dokud nejsou dostatečně stará, aby začala přijímat pevnou potravu. Mláďata jsou odstavena od matky a začínají se osamostatňovat v průběhu několika měsíců.
Lasička jako škůdce
I přesto, že lasička představuje druh šelmy, která má své místo v přírodě, může se v určitých situacích stát potenciálním škůdcem pro lidi, zejména v zemědělství a chovu drůbeže. Je proto důležité rozumět tomu, jakým způsobem může lasička způsobit škody a jak s ní lze efektivně zacházet.
Stopy a trus lasiček
Lasičky jsou drobní predátoři, a jejich přítomnost lze identifikovat podle různých stop, které zanechávají.
Patří sem stopy tlapek - ty mají “klasický” vzhled, jsou ale velmi drobné, jen přibližně 2 centimetry velké, všechny prsty i s drápky jsou zřetelné a přední stopy jsou téměř totožné s těmi zadními.
Dalším ukazatelem přítomnosti lasic je trus. Ten může obsahovat zbytky kostí, peří nebo chlupů z kořisti. Trus je obvykle černý (po pozření vajec i mírně nažloutlý), má jen pár centimetrů a na jednom konci je výrazně špičatý.
Čím škodí lasice?
Za škůdce považují lasičky zejména chovatelé drůbeže a ptactva, v některých případech i myslivci. Jelikož se jedná o aktivního lovce, který je schopen chytit i větší kořist než je o sám, může napáchat nemalé škody zejména v kurníku, ale i ve voliérách s exotickým ptactvem, králíkárnách a podobně. V některých případech mohou poškodit i vejce drůbeže a ptactva.
Jak se zbavit lasičky
V první řadě je dobré podotknout, že mít na zahradě lasičku přináší určité plusy. Tím nejzajímavějším je pro nás určitě lov myší a dalších hlodavců, kteří jsou určitě nepříjemnějšími škůdci než samotné lasičky.
Pokud je ale aktivita lasic zaměřena spíše na váš kurník, je dobré se těchto drobných šelem zbavit. Nejdůležitější je zde prevence. Snažte se zamezit přístupu divokých zvířat do kurníků či klecí. Pořiďte si moderní kurník či králíkárnu z kvalitních materiálů a pletiv s velmi malými oky, protože lasičky se protáhnou i malými otvory. Když máte prostory dobře zajištěné, můžete instalovat i další pomocníky, kteří si s nevítanou šelmou poradí, například různé plašiče, pasti a podobně.
Elektrické a ultrazvukové plašiče
V zahradě můžete použít například ultrazvukový plašič proti kunám, který stejně dobře funguje na lasice, ale i většinu hlodavců. Díky němu tedy “zabijete dvě mouchy jednou ranou” - investujte do kvalitního plašiče, nikoliv levnější čínské verze (ty mají obvykle horší nebo žádnou účinnost).
Další variantou je i elektrický plašič. Ten využijete pouze v místech, kudy lasička prokazatelně chodí, protože při kontaktu vydá elektrický výboj, který zvíře vyplaší.
Elektrické ohradníky na lasičky
Před lasicemi, kunami nebo třeba liškami můžete drůbež a králíky ochránit také díky elektrickému ohradníku. Ten natáhneme po všech stranách dobře zabezpečeného kurníku nebo výběhu s domácími zvířaty. Nezapomeňte, že lasička je velmi drobná - pokud umístíte elektrický ohradník příliš vysoko od země, nebude účinný.
Odpuzovače ve spreji
Využít lze i pachové odpuzovače a ohradníky ve spreji. Tyto spreje obsahují látky, které lasice a kuny odrazují. Existují dva typy - pachový ohradník s nosičem a bez nosiče. První typ již obsahuje “nosič” pachové stopy přímo ve spreji a nejčastěji se aplikuje například v motorové části vozidel a podobně.
V druhém případě aplikujeme sprej nejprve na nosič. Tím je nejčastěji pórovitá pěna, která se následně ukládá do míst, kde předpokládáme pohyb lasic.
Živolovné pasti
Pokud jste už vyzkoušeli všechny rady, ale “vaše” lasička je až příliš chytrá a všechny nástrahy překoná, nezbývá nic jiného, než ji chytit. To ale neznamená, že ji zbavíme života - použijte sklopce, do kterých se šelma chytí a vy ji následně vypustíte ve volné přírodě.
Past nastražte v místech, kudy se zvíře nejčastěji pohybuje (dle stop, přítomnosti trusu a podobně). Nezapomeňte využít nějakou návnadu, například kousek masa nebo přímo aromatickou nejedovatou návnadu na kuny a lasice.
Past každý den prohlížejte, aby v ní chycené zvíře případně neuhynulo. Pokud se lasice chytí, vezměte si na manipulaci s pastí silné rukavice, naložte ji do auta a potom šelmu opatrně vypusťte ve volné přírodě, minimálně několik kilometrů od vašeho pozemku.