Kuna skalní, vědecky označována jako Martes foina, je malý dravec z čeledi lasicovitých, který se vyskytuje v různých typech prostředí po celé Evropě a Asii. Tento Malý šalamoun je oblíbeným objektem mnoha vědeckých studií. Kuna je známá pro svou přizpůsobivost a schopnost přežití v různých podmínkách, od horských oblastí až po velká městská centra. V tomto článku si přiblížíme nejen život tohoto drobného dravce, ale také to, jak může lidem škodit a jak kuny vypudit ze své půdy či kurníku.
Kuna skalní: malý šampion
V České republice žijí dva druhy kuny, kuna skalní a kuna lesní. Právě ta první je oním známým škůdcem, který nám tak často působí problémy. Jedná se o malého štíhlého živočicha podobného ostatním lasicovitým šelmám. Na délku měří asi 80 cm a její hmotnost nepřesáhne dva kilogramy. Tělo má pokryté hnědou nebo tmavě šedou srstí, kterou však narušuje náprsenka bílé či téměř bílé barvy. Jakožto šelma má kuna ostré drápy a zuby, které navíc nemá problém využít.
Kuny jsou samotáři, své teritorium si hlídají a značkují trusem (to je také jeden ze spolehlivých způsobů, jak poznat, že se k vám kuna nastěhovala). Typický je pro kuny charakteristický hvízdavý zvuk.
Rozmanitá potrava kuny kuny
Kuna skalní je všežravá, přičemž v jejím jídelníčku lze nalézt až 107 různých druhů živočišné i rostlinné potravy. Tento druh kuny je známý svou vysokou konzumací rostlin. Zajímavé je, že samec a samice se liší ve svých stravovacích preferencích - samci častěji loví obratlovce, zatímco samice se více spoléhají na rostliny a bezobratlé. Kuna skalní je také známa svým lovem hlodavců a malých savců, i když na podzim a v zimě často přechází na ovoce, ořechy a semínka.
Neméně důležitou složkou její stravy jsou také hmyz, ptáci a jejich vejce, plazi a obojživelníci. V případě přebytku jídla si dokáže vytvořit zásoby. Kuna je také známá jako nebezpečný návštěvník drůbežáren a králíkáren, kde často zabíjí domácí zvířata, především mláďata drůbeže a králíčata. Kuny žijící v blízkosti lidí se občas živí i odpadky, včetně nestravitelných kousků, jako jsou plasty nebo papír.
Dlouhý život kuny
Kuna je sice poměrně drobný živočich, to ale neznamená, že by mu byl na tomto světě vyměřen obecně pouze krátký čas. Kuny se mohou dožívat poměrně vysokého věku, v přírodě až 12 let, v zajetí potom až 18 let.
Mláďata kuny skalní
Kuny se páří v letních měsících a hlasité zvuky s tím spojené znají někteří majitelé chat a chalup více než dobře. Samice kuny je březí 8-9 měsíců. V březnu nebo v dubnu potom vrhne typicky 3-5 mláďat (může jich být v některých případech ale až 8). V prvních 30 dnech jsou mláďata slepá a samice je kojí asi 45 dní. K osamostatnění mláďat a jejich odchodu od matky dochází s koncem léta.
.jpg)
Rozdíl mezi kunou skalní a kunou lesní
Kromě kuny skalní u nás žije i kuna lesní, ta však k lidským obydlím přichází jen velmi zřídka. Oba druhy se od sebe liší barvou čenichu (u kuny lesní je černý, u kuny skalní růžový) či barvou náprsenky (kuna lesní jí má žlutooranžovou, kuna skalní prakticky bílou). Srst mají oba druhy podobnou, kuna skalní jí má ale na zádech řidší a tím se zdá světlejší. Dalším rozdílem je tvar hlavy. Kuna lesní jí má úzkou a špičatou, kuna skalní kulatější.
Kuna lesní skvěle šplhá, kuna skalní je zase rychlejší při běhu. Zajímavým rozdílem je aktivita v různých částech dnech. Kuna skalní je typickým nočním živočichem, kuna lesní využívá všechny části dne.
Boj s kunou
Otázka zní, zda lze vůbec nad takovým chytrým a hravým škůdcem vyzrát. Odpověď zní: ano, dá.
Boj s kunou můžete vést např. s pomocí ultrazvukových plašičů a užitečná jsou také pohybová čidla spojená se světly. Kuna se světel bojí a tento způsob plašení je proto obvykle účinný. Nezkazíte nic ani tím, když dáte pod vaše auto nebo na jiné podobné místo elektrickou desku proti kunám. Elektrický impulz, který kunu nakonec zažene, bývá hodně účinný. Do auta lze nainstalovat i speciální zvukový plašič, který toto drobné zvíře odradí od hryzání pod kapotou.
.jpg)
Nástrahy na kunu? Zakázáno
Co proti kuně v České republice nelze využít, jsou chemické látky v podobě otrávených návnad. Kuna je většinu roku hájená a ani v období, kdy není, ji nesmíte zabít, pokud nejste myslivec ve svém revíru. Než se rozčílíte, pomyslete na to, že kuny jsou důležité v regulaci počtů drobných hlodavců, kteří mohou páchat škody. Ve vašem i zájmu i zájmu přírody je tedy lepší kuny pouze plašit.
Na kuny se prodávají i pasti schopné uvěznit zvíře živé. Tyto klece je nezbytné pravidelně kontrolovat a živočichy z nich vypustit, aby nedošlo k dehydrataci a úhynu. Další variantou mohou být repelenty proti kunám. Nejde však o nic voňavého, proto při aplikaci v blízkosti domu promyslete směr větru a důsledky.
Přirozený predátor kuny
Přirozeným nepřítelem kuny je kočka, pes, liška a podobně velcí predátoři. Pokud máte doma psa, sesbírejte do vaší punčochy hrst psích chlupů. Na noc vložte punčochu přímo pod auto. Pokud kuna pach psích chlupů ucítí, dá se raději na útěk. Stejně budou fungovat i lidské vlasy. Za účinné lze považovat také stálý pohyb psa a kočky po zahradě.
Větší problém má však tento druh s lidmi. Za úmrtí kuny často mohou střety s dopravními prostředky, ale i lov pro kožešiny, odstřel myslivci v oborách určených pro chov nebo odchyt do pastí a trávení zvířat požerovými návnadami. I přesto nejsou kuny v České republice zvláště chráněným druhem a lovit je lze od začátku března až do konce října.