Kovaříci patří mezi významné hospodářské škůdce, kteří se pro poměrně sympatický vzhled dospělých jedinců velmi podceňují. Nejvíce totiž škodí jejich larvy - drátovci - kteří si s radostí pochutnávají na podzemních částech rostlin. Jak kovaříky poznat a co účinně zlikviduje drátovce?
Jak vypadá kovařík
Do čeledi kovaříkovitých řadíme necelých 9 tisíc jednotlivých druhů. Ty se od sebe liší zbarvením, velikostí i způsobem života. Avšak stejně jako každá čeleď, i kovaříci mají několik společných typických znaků, podle kterých je lze poznat.
Dospělí brouci jsou poměrně nenápadní, velcí půl až dva centimetry. Na zádech nesou tvrdé krovky, které mají typické svislé rýhování. Zbarvení může být různé, od stě žluté až po temně černou. Například kovařík krvavý má krovky červené, kovařík obilní je hnědý a vyznačuje se mimikrami, díky kterým si jej lze splést právě s obilkami. Kovařík zelený má zelené zbarvení s měděnými odlesky, stejně jako kovařík kovový.
Typickou vlastností těchto brouků je předstírání vlastní smrti v případě nebezpečí, ale i schopnost převrátit se z krovek zpět na nohy během okamžiku. Brouk se rychlým pohybem hlavy a zadečku vymrští do vzduchu, kde se převrátí. Při vymrštění lze slyšet lupnutí, z čehož také vychází anglický název “Click Beetle”.
Život kovaříků
Kovaříci a jejich larvy, drátovci, mají poměrně specifické nároky na prostředí, ve kterém žijí. Dospělí kovaříci jsou často aktivní v období mezi květnem a zářím. Vyskytují v blízkosti rostlin, zejména v trávě, květinových zahradách nebo zemědělských polích, kde mají přístup k rostlinám, jejich kořenům a hlízám.
Vzhledem k jejich životnímu cyklu jsou drátovci také citliví na různé faktory prostředí. Teplota, vlhkost půdy a dostupnost potravy hrají klíčovou roli v jejich vývoji. Vyšší teploty a suché podmínky redukují jejich počty, zatímco dlouhodobé vlhko (i přemokřená půda zálivkou) se podílí na jejich přemnožení.
I přesto se ale zvládají kovaříci a jejich larvy poměrně rychle adaptovat na prostředí a nové podmínky.
Životní cyklus
- Vajíčko - dospělí kovaříci často kladou vajíčka poblíž kořenů rostlin, kde se následně líhnou larvy. Tento proces může být závislý na druhu rostliny a na podmínkách prostředí, jako je teplota a vlhkost.
- Larva - po líhnutí z vajíčka začíná larvální fáze. Drátovci, jak jsou larvy častěji nazývány, se zavrtají do půdy a začnou se živit kořeny rostlin. Tato fáze vývoje může trvat od několika měsíců až po několik let, v závislosti na druhu kovaříka a na podmínkách prostředí, jako je dostupnost potravy a teplota.
- Kukla - na konci larvální fáze se drátovci připravují na přeměnu v dospělého jedince. Přestěhují se do blízkosti povrchu půdy, kde se zakuklí. V tuto chvíli se larva přetváří v dospělce. Probíhají zde dramatické anatomické změny a vyvíjí se charakteristické rysy dospělce, jako jsou křídla a tykadla.
- Dospělost - z kukly se vylíhne dospělý kovařík. Brouci jsou schopni létat a jsou aktivní především v noci. Jejich hlavním cílem je páření a hledání vhodných míst pro kladení vajíček.
Tento cyklus může být ovlivněn různými faktory, jako jsou teplota, vlhkost a dostupnost potravy. Vyhovující podmínky mohou urychlit vývojový cyklus kovaříků, zatímco nepříznivé podmínky mohou zpomalit jejich růst a vývoj.
Larvy kovaříků - drátovci
Larvy kovaříků se nazývají drátovci. Tento název získali díky svému vzhledu a typickému pohybu - dlouhé válcovité tělo vypadá jako drát a pohyb larev navíc připomíná ohýbající se drát.
Jak tedy drátovci vypadají? U každého druhu je mírná odchylka ve vzhledu, charakteristickými znaky je však válcovité dlouhé tělo členěné do sekcí (připomínající vodorovné pruhy), pevná kutikula, poslední článek těla je špičatý.
Tyto larvy mají rády kořeny a podzemní části rostlin a jsou schopné napáchat vážné škody na zemědělských plodinách i v zahradách. Jejich vývojový cyklus, který trvá několik měsíců až let, se odehrává v půdě, kde aktivně poškozují nejen kořeny rostlin, ale všechny podzemní části - tedy i hlízy, oddenky či zdužnatělé kořeny.
Kromě svého potenciálu škodlivosti jsou larvy kovaříků také zajímavé z biologického hlediska. Jejich adaptace na podzemní prostředí, schopnost regenerace a specifické chování při interakci s rostlinami jsou předmětem výzkumu a snahy o vývoj metod kontroly, které by minimalizovaly jejich negativní vliv na zemědělství.
Kovaříci jako škůdci
Kovaříci a jejich larvy, drátovci, v zahradě páchají mnoho škod. Jaké to jsou?
- likvidace kořenů a hlíz - drátovci požírají veškeré podzemní části rostlin. Nejraději si však pochutnávají na starších kořenech a dužnatých podzemních částech. Do těch vykousávají jamky o průměru až 3 milimetrů, které dále rozšiřují na hluboké chodby. Tímto způsobem likvidují například brambory, mrkve, kedlubny, petržel a mnoho dalších druhů zeleniny.
- poškození okrasné rostliny - ani absence záhonů plných užitkových rostlin neuchrání vaši zahradu od návštěvy kovaříků. Larvy se živí také jemnějšími kořínky okrasných rostlin a travin, dokonce i některými cibulovinami.
- úhyn klíčících rostlin - při zamoření zahrady drátovci často rostliny hynou hned po vyklíčení. V tuto chvíli má ještě zahradník čas identifikovat problém, drátovce vyhubit a rostliny znovu vysadit.
Jak na drátovce a kovaříky
Existuje hned několik možností, jak s kovaříky a jejich larvami zatočit. V první řadě je ale dobré nepodcenit prevenci, abychom k hubení škůdců a ztrátě části úrody vůbec nemuseli dojít.
Preventivní opatření
- Kypření a kultivace půdy - vajíčka a larvy drátovců je nezbytné dostat úplně na povrch půdy. Špatně totiž reagují na rychlé změny podmínek a množství světla, tepla a sucha nemusejí přežít. Doporučujeme tedy středně hlubokou orbu až do 20 centimetrů, která je důležitá zejména v záhonech určených pro brambory. Ty však okopáváme i během vegetační doby - cílem je půdu provzdušnit a spodní vrstvy dostat co nejvíce nahoru. Na zahrádce vám k těmto účelům postačí kultivátor.
- Pravidelné odstraňování plevele - některé druhy kovaříků preferují kořeny travin. Z tohoto důvodu jich často více najdeme vedle záhonu v kořenech lipnice. Zbavte tedy záhony veškerého plevele a v tomto duchu pokračujte po celý rok.
- Správné střídání plodin - máte nový záhon na místě, na kterém býval dříve trávník? Vysaďte jako první brukvovité rostliny, jako je řepka, křen, zelí nebo kapusta. Pozor také na zbytky po kukuřici a jiných obilovinách.
- Vhodná doba výsadby - pro výsadbu sazenic zvolte období, kdy je dostatečně teplo a sucho. Takové počasí se totiž drátovcům příliš nelíbí a zůstávají hlouběji v půdě. Náchylné rostliny proto také vysazujeme na plné slunce a nepřeléváme je.
Jak se zbavit drátovce
Ekologická ochrana
Pokud i přes veškerá preventivní opatření drátovce v záhonech najdete, není hned nutné použití chemických postřiků. Existuje řada “babských rad”, doporučení i ekologických přípravků na hubení těchto larev.
V první řadě se snažte přilákat do zahrady ptáky. Ti si často v půdě larvy sami najdou a ty, které najdete vy, uložte na krmítko - pro ptactvo jsou skvělou potravou. K “odchytu” drátovců můžete použít i jednoduchou past. Stačí rozpůlit bramboru, napíchnout ji na dřevěnou tyč a zahrabat do země tak, aby tyč vyčnívala ven. Po pár dnech bramboru pomocí tyče vyjměte a drátovce hodující na bramboře zlikvidujte.
Využít se dají i různé domácí postřiky. K ochraně rostlin můžete do záhonů aplikovat například kopřivovou jíchu, která zároveň funguje jako skvělé hnojivo. Dobrý je také nálev ze slupek od cibule.
Jednou z nejúčinnějších biologických ochran je vysazení přirozených nepřátel drátovců. Těmi jsou například parazitické hlístice, které najdeme v přípravku NEMAMAX. Dalším ekologickým postřikem vhodným k hubení drátovců je NovaFerm VIVA s účinnými bakteriemi.
Insekticidy
Půdní dezinsekce se provádí pouze v zemědělství a při výrazném zamoření drátovci. Jejich počty se zjišťují pomocí půdních výkopků a návnad. Je-li na metru čtverečním více než 20 larev, je možné dezinsekci provést.
Z volně dostupných insekticidů ale není žádný určený přímo k hubení drátovců a kovaříků. Jediným způsobem, který je spíše prevencí než přímo hubením, je aplikace dusíkatého vápna. To funguje jako hnojivo a částečně jako insekticid, který v některých případech chrání rostliny před škůdci.