Kněžice, známá také pod lidovým názvem “smradlavý brouk”, je rod hmyzu rozšířený téměř ve všech částech světa. U nás se setkáváme nejen s druhy původními, ale také invazivními, které mohou představovat problém. Svou nepříliš sympatickou přezdívku si tento hmyz vysloužil kvůli zapáchající tekutině, kterou v případě ohrožení uvolňuje. Jak ale takové kněžice poznat, které u nás žijí a jaký představují problém? Odpovědi na tyto otázky naleznete v následujících řádcích.
Druhy kněžic
Kněžice patří do velmi rozsáhlé skupiny hmyzu s názvem “Ploštice”, čítající více než 40 tisíc jednotlivých druhů. Také do rodu kněžice (Graphosoma) patří až několik desítek druhů, přičemž na našem území se setkáme hned s několika z nich.
Kněžice mramorovaná
Kněžice mramorovaná (Halyomorpha halys) je na českém území invazivním druhem. Původně pochází ze severní Ameriky a východní Asie. Její tělo je zbarveno do šeda, s mozaikou tvořenou různými odstíny hnědé, červené a tmavě zelené.
V asijských zemích, odkud kněžice mramorovaná pochází, často napadá sóju a rýži - nicméně zde je boj se škůdcem snadnější také díky přirozeným nepřátelům a životním podmínkám. V místech, kam byl tento hmyz zavlečen, je problém o něco širší - zde totiž kněžice poškozují celé plody hospodářsky významných rostlin jako jsou ovocné stromy, plodová zelenina a podobně.
Kněžice zeleninová
Tento další invazivní druh je v české přírodě poměrně velkým problémem. Pro absenci přirozených nepřátel se rychle množí a napadá rostliny a zemědělské plodiny. Situaci zhoršuje ještě fakt, že se jedná o takzvaného polyfágního škůdce. To znamená, že poškozuje velké spektrum hospodářských rostlin bez ohledu na druh. Nejčastěji si pochutnává na plodech a semenech.
Kněžice trávozelená
Jak již druhové jméno této kněžice napovídá, tělo je světle zelené, doplněné černou skvrnou na krovkách. Zajímavostí však je, že zbarvení krovek se mění podobně jako zbarvení listů - na podzim tedy tělo tohoto brouka získává hnědý odstín, což umožňuje lepší maskování v podzimní přírodě. V našich končinách se jedná o poměrně běžný druh, na který narazíte prakticky na celém území ČR. Kněžice trávozelená nepředstavuje velké nebezpečí pro zemědělské plodiny, výraznějším škůdcem je spíše vzácně.
Kněžice pásovaná
Tuto kněžici si nelze s jiným druhem zaměnit, vyjímečně snad pouze s ruměnicí pospolnou. Charakterizuje ji totiž výrazné, červeno-černé zbarvení, přičemž červené tělo zdobí svislé černé pruhy. Na území ČR je poměrně hojná, nicméně počty jedinců čas od času výrazně kolísají.
Kněžice rudonohá
V Česku se jedná o velmi hojný druh. Poznáme ji podle typických červeně zbarvených končetin a hnědočervených pevných krovek, uprostřed kterých se nachází bílá tečka. Zdroj potravy může být různý - nejčastěji si pochutnává na rostlinných šťávách, někdy se však živí i uhynulým hmyzem.
Vroubenka smrdutá
I když většina kněžic umí produkovat páchnoucí sekret, broukem, kterého pod tímto pojmem hledáte, bude možná také vroubenka smrdutá (Coreus marginatus). Tento brouk také patří mezi ploštice, nikoliv však mezi kněžice. Společného s nimi má však mnoho - kromě velmi nepříjemného zápachu také podobný vzhled, kterým může připomínat kněžici mramorovanou. Narozdíl od ní je však vroubenka u nás původním druhem, nicméně jako škůdce je obdobně rozšířená a “nebezpečná”. Larvy nejčastěji konzumují rdesno a šťovík, ale i jiné rostliny, ze kterých sají šťávy. Dospělci pak často hodují na bobulovém ovoci a révě vinné.
Život kněžic
Kněžice, ale i další ploštice, procházejí hned několika fázemi vývoje - vajíčkem, nymfou a dospělcem.
Dospělé kněžice se obvykle na podzim ukryjí před mrazy a ty, kterým se povede úspěšně zimu přečkat, vylézají v jarních měsících ze svých úkrytů, aby se spářily. K rozmnožování dochází většinou v květnu. V tuto chvíli potřebují dospělé kněžice dostatek potravy, a tak je můžeme najít, jak poškozují plody rostlin v zahradách či na polích.
Po úspěšném oplození klade samička kněžice vajíčka. Ta jsou drobná, pravidelně kulatá, sytě bílé barvy. Jsou umístěná přímo na listech rostlin přibližně po 20 kusech. Když přijde jejich chvíle, líhnou se z vajíček drobné nymfy. Ty vypadají jako zmenšenina dospělce, mají však zpravidla světlejší zbarvení. Po několika svléknutích se z nymf vyvine dospělá kněžice, která se opět pokusí o přezimování a cyklus se opakuje.
Je smradlavý brouk škodlivý nebo nebezpečný?
Smradlaví brouci, jak již bylo zmíněno, vylučují nepříjemně páchnoucí tekutinu, když se cítí být v ohrožení. Tato tekutina může způsobit podráždění očí nebo pokožky, ale obecně není pro člověka nebezpečná a potřísnění kůže či sliznic obvykle nevyžaduje žádná zvláštní opatření či lékařskou pomoc.
Na druhou stranu, některé druhy kněžic, jako je kněžice zeleninová či mramorovaná, jsou významnými škůdci zemědělských plodin a mohou způsobovat nemalé škody na polích i v zahradách. Například kněžice mramorovaná se často ukrývá v révě vinné a kromě toho, že poškozuje bobule sáním šťáv, může také znehodnotit celé víno - při lisování totiž vypustí zapáchající tekutinu, která se projeví v chuti i vůni nápoje.
Hubení kněžic
Zabydlí-li se kněžice ve vašem sadu, zahradě či na poli, je dobré jejich výskyt včas podchytit a zbavit se jich, než dojde k významnému poškození plodů a rostlin.
Skvělou prevencí je nepochybně nastolení správné biodiverzity v zahradě, kdy do její blízkosti přilákáme ptáky či další druhy hmyzu. U invazivních druhů to ale nemusí být tak jednoduché a problém se často sám nevyřeší. V tomto případě můžete sáhnout po některém z komerčních přípravků na hubení kněžic a ploštic.
K tomu se většinou používá běžný insekticid určený pro likvidaci savého a žravého hmyzu. Oblíbený je například přípravek Karate se Zeon Technologií 5 CS, ale také sprej Fast K nebo přírodní přípravek NeemAzal.