Rod Sviluška patří do řádu roztočů, čeledi sviluškovití. Svilušky mají několik podskupin, k těm, které patří mezi významné škůdce na rostlinách řadíme zejména zástupce skupiny Tetranychus. Jejich tělo velké 0,1–1 mm je červenohnědě až hnědozeleně zabarvené. Mají čtyři páry končetin.
Některé druhy svilušek vytváří na rostlinách jemné pavučinky, kterými si usnadňují pohyb. Vzhled svilušky se mění podle toho, jak je nasycená. Sameček se vzhledově liší od samičky.
Některé z druhů svilušek na našem území
Sviluška chmelová (Tetranychus urticae)
Dospělci dorůstají velikosti 0,4–0,6 mm. Jsou nazelenalí až žlutí, přičemž mají tmavé skvrnky na bocích těla a červené oči. Přezimující samičky jsou oranžové až červeně zabarvené. Na hřbetu mají dlouhé bezbarvé chloupky v 6 řadách. Larvy s. chmelové mají 3 páry nohou. Z počátku jsou bezbarvé, později jsou šedozelené a velké až 0,15 mm.
Sviluška jabloňová (Bryobia rubrioculus)
Je o něco menší než sviluška chmelová. Má žlutavé zabarvení. Zimu přečkávají dospělé žluté samičky. Vajíčka kladou do pavučinek na spodní straně listů.
Sviluška ovocná (Panonychus ulmi)
Dospělci jsou červeně zbarvení, velcí 0,5–0,7 mm. Jejich přezimující vajíčka jsou červená, velká 0,1 mm s nitkovitým výběžkem. Letní vajíčka jsou zabarvená žlutozeleně až červeně.
Sviluška stromová (Tetranychus viennensis)
Dospělci jsou tmavočervení, velcí jako s. chmelová. Na bocích mají 2 prosvítající skvrny. Samičky přezimují v úkrytech. Během vegetace kladou oranžová vajíčka na spodní stranu listů.
Sviluška angreštová (Bryobia ribis)
Přední nohy jsou delší než tělo. Zbývající tři páry chodidel jsou stejně dlouhé, přibližně o polovinu kratší než přední pár. Zabarvení se mění podle období. V létě je zelená až hnědošedá, zatímco její jarní pokolení je zabarveno karmínově.
Výskyt svilušek
Přítomnost tohoto škůdce je vázaná na sucho (vlhkosti nižší než 70 °C) a vyšší teploty (20 °C a více). Za nepříznivých podmínek se ukrývají do půdy či různých úkrytů, kde přežívají bez potravy.
Nacházíme ho na rostlinách, často na spodní straně listů. Druhový název škůdce obvykle i napovídá, kde se nejčastěji vyskytuje. Mnozí z nich však škodí i jinde. Například svilušku chmelovou nacházíme také na okurkách (v pařeništích apod.), ale i na jiné plodové zelenině, také na jahodnících či fazolích. Přezimující samičky vyhledávají různé úkryty.
Svilušku stromovou, svilušku ovocnou a svilušku jabloňovou objevujeme na mladých výhonech a listech dřevin. Zato sviluška angreštová, napadající převážně angrešty, se zdržuje hlavně na kůře, kde zanechává i své exuive, díky kterým se kůra jeví plstnatá. Na listy přelézá jen kvůli sání.
Existují i další svilušky, ty však neškodí na rostlinách. Tito roztoči se objevují zvláště ve vlhkých interiérech, kde konzumují plísně apod.
Jak vypadají listy napadené sviluškou
Rozmnožování svilušek
Při vývoji prochází svilušky proměnou nedokonalou. Některé druhy přezimují ve stádiu vajíčka, jiné jako dospělci. Vývoj tohoto škůdce rostlin je jinak u všech druhů velmi podobný.
Růžové samičky svilušky chmelové (0,4–0,6 mm) přezimují ve zbytcích rostlin, ve škvírách konstrukcí fóliovníků apod.
Na jaře kladou vajíčka na spodní stranu listů plevele či zeleniny. Kulovité larvy se 3 páry končetin procházejí 7 vývojovými stádii. V průběhu mění postupně barvu, z počátku jsou bezbarvé, později šedozelené a velké až 0,15 mm. Na stádium larvy navazuje nymfa, která je vzhledově podobná dospělci, má i 4 páry chodidel. Než se z nymfy stane dospělec, projde 7 vývojovými stádii, z nichž některá jsou pohyblivá.
Sviluška ovocná přezimuje ve stádiu vajíček, která jsou červená, ve větvích stromů. Na jaře, nejčastěji koncem dubna, se z nich líhnou šestinohé larvy. V závislosti na teplotách se během jednoho roku vyvine 5 až 7 generací.
Obdobný cyklus má sviluška jabloňová.
Samice svilušky stromové přečkávají zimu pod kůrou stromů v nejrůznějších úkrytech, v blízkosti stromů apod.
Jak svilušky škodí
Napadení sviluškami může být snadno zaměněno za poškození mšicemi, a to zvláště v prvních týdnech, kdy se v případě obou škůdců objevují na čepelích listů skvrny. Pozornější pozorovatel je však schopen již na začátku určit podle dalších znaků původce poškození.
Při větším napadení sviluškou jsou rostliny pokryté jemnou pavučinkou, listy hnědnou a zasychají. Napadené rostliny mají oslabený růst, zpomalenou tvorbu plodů a často i předčasně hynou.
Sáním škodí všechna pohyblivá stádia svilušek včetně dospělců. Často se usidlují na spodní straně listů. Skvrny, které vznikají po sání škůdce jsou zpočátku světle žluté, později však šednou a následně usychají. V důsledku toho je růst rostlin výrazně pomalejší, u plodin se zpomaluje i vývoj plodů.
Při silném napadení sviluškou se objevují pavučiny i na spodní straně listů. Mimo to jsou přenašeči virových chorob rostlin. Na rozdíl od nich však neprodukují medovici, která vytváří živnou půdu pro houby apod.
Čím se svilušky živí
Svilušky se živí obsahem rostlinných buněk.
Prevence výskytu svilušek
Svilušky se na zimu ukrývají do nejrůznějších skrytých míst, ať už v půdě, v konstrukcích skleníků či do listí. Na podzim je proto dobré nepodcenit úklid posklizǒvých zbytků. Jejich nejlepším způsobem likvidace je kompostování. Teplota zapařeného kompostu se pohybuje běžně okolo 50–70 °C, což je pro mnohé škůdce likvidační.V případě, že nemáte kompost, měli byste využít, jsou-li ve vašem okolí dostupné, kontejnery na bioodpad.
Volnou půdu po sklizni je dobré dezinfikovat pomocí granulátu pro likvidaci patogenních hub či plevele.
Na pozemcích, ať už krytých či nekrytých je neméně důležité pravidelné střídání plodin, které je prospěšné i z řady dalších důvodů.
Prevence výskytu svilušek ve sklenících
Během celé sezóny bychom měli pečovat o rostliny v květináčích a ve skleníku. Pravidelně je zbavovat uschlých listů a nejrůznějších zbytků. Nezbytné je také přiměřené hnojení a zálivka.
Pozor však na přehnojení. Rostliny mající nadbytek živin mají řidší pletiva a v důsledku toho jsou i méně odolné vůči napadení.
Pokud chcete předejít výskytu svilušek ve skleníku, je důležité pravidelně monitorovat podmínky a případně je regulovat. Sviluškám vyhovuje sušší prostředí s vyššími teplotami (okolo 20 C). Zamezit suchému vzduchu můžete pomocí větrání a zálivky, pomoci může i rosení. Nic se však nesmí přehánět, jinak může dojít k zhoršení stavu rostlin či dokonce objevení plísní a jiných škůdců.
V neposlední řadě je vhodné podporovat přirozené nepřátele svilušek, mezi které patří draví roztoči čeledi Phytoseidae či Typhlodromus pyri. Jejich nasazení je vhodnou prevencí i způsobem jak se svilušek zbavit. Ve sklenících je lze použít celoročně..
Jak se zbavit svilušek
Ochrana proti sviluškám by se měla provádět ihned po té, co zaznamenáme jejich výskyt. Dle okolností lze první zásahy provádět již od března, poslední doporučený měsíc ochrany je září.
Možností jak se zbavit svilušek je řada. Některá z výše uvedených preventivních opatření mohou být účinná v počátcích likvidace. V případě nasazení dravých roztočů lze mluvit jako o prevenci, tak i účinnému boji proti sviluškám.
Likvidace svilušek bez chemie
Při počátečním napadení menších rostlin lze volit nechemické ošetření teplou vodou, případně jednoprocentním roztokem mazlavého mýdla. Účinnost mýdlového postřiku lze zvýšit přidáním denaturovaného lihu (cca 3 %). Na větší rostliny lze popisované roztoky aplikovat na rubovou část listů pomocí čistého hadříku.
Po důkladném postříkání/omytí je dobré rostliny překrýt na několik dní průhlednou plastovou fólií. Dočasně vytvořené mikroklima zabrzdí další rozmnožování svilušek. Vzhledem k tomu ale, že jsou schopné přežít v nevhodných podmínkách bez potravy, tento zásah může dočasně oddálit potíže, ale nemusí zabránit jejich návratu.
Insekticidy na bázi rostlin
Zastánci biologické ochrany se možná pustí do výroby tzv. výluhů z různých bylin obsahujících v sobě přirozeně ochranné složky proti škůdcům. Ty jsou vhodné zvláště pro ošetření plodin, protože není potřeba po jejich aplikaci čekat, až bude další manipulace s plody či rostlinou bezpečná, narozdíl od chemických přípravků, které mají vždy ochrannou lhůtu striktně určenou.
Na trhu jsou dostupné rostlinné výluhy obvykle v koncentrované podobě. Například firma Agro CS pod názvem Natura směs na svilušky vyrábí koncentrát vhodný pro ošetření okurek, paprik, rajčat a další zeleniny proti svilušce chmelové.
Nejen výluhy, ale i rostlinné oleje či extrakty některých rostlin obsahují v sobě složky působící proti škůdcům a chorobám. Z tohoto pohledu je zajímavý například olej kaledy lysé (Pongamia pinnata) rostoucí přirozeně v tropických a subtropických oblastech, někde je dokonce považována za plevel (Florida, Portoriko, Havaj).
Olej z této dřeviny z čeledi Fabaceae najdete v širokospektrálním přípravku Rock Efect New působícím nejen proti sviluškám, ale i mšicím, puklicím a dalším škůdcům na zelenině či okrasným rostlinám pěstovaným ve venkovním prostředí.
Významným insekticidním účinkem disponuje tropická dřevina Zaderah indický (Azadirachta indica) , známý také jako Neem či Nimba. Její koncentrát najdete například v biologickém přípravku proti savému hmyzu Neem Azal. Po aplikaci jsou účinné složky rozváděny do všech částí ošetřených rostlin, díky čemuž se mohou proti sviluškám bránit, infikovat je či je dokonce zahubit. Několik dní po aplikaci dochází k pozastavení vývoje populace a následnému uhynutí.
Draví roztoči na svilušku
Další účinnou biologickou metodou ochrany rostlin před sviluškami je použití jejich přirozeného nepřítele a sice dravých roztočů. Ti konzumují larvy i dospělá stádia svilušek a další drobný hmyz. Do vinic a ovocných sadů je zvláště vhodný Typhlodromus pyri. Tento dravý roztoč je distribuován na speciálních pásech usnadňující umístění na dřeviny.
Aplikací pásů si zajistíte trvalou populaci tohoto užitečného roztoče, který se v naší přírodě běžně vyskytuje, avšak v uměle utvořených útvarech a při napadení kultury je mnohdy nedostatečná či dokonce nulová.
V zeleninových sklenících či na plodinách obecně se setkáváme nejčastěji se sviluškou chmelovou. I pro její likvidaci lze nasadit dravého roztoče. Ať už jeho nymfy či dospělci představují pro ní nebezpečí, neboť sají její dospělce, larvy a vajíčka. Vývojový cyklus dravých roztočů trvá dle teplotních podmínek 5–25 dní. Draví dospělci jsou schopni zlikvidovat 5 dospělců za den nebo až 20 larev.
Postřik proti svilušce
Pro okamžitou aplikaci insekticidní složky na svilušky doma či na zahradě jsou ideální postřikové přípravky s rozprašovačem, např. Neudosan. Ten je navíc naprosto neškodný pro včely apod., protože obsahuje účinné složky na přírodní bázi.
Postřik na bázi syntetického pyrethroidu Karate se Zeon technologií je primárně určený pro ochranu okrasných i užitečných rostlin před mšicemi, mandelinkami, bělásky, krytonosci apod. Při jeho časné jarní aplikaci působí výrazně i proti sviluškám.