Sršeň
Sršeň, latinsky Vespa, patří mezi blanokřídlý hmyz. Většina zástupců tohoto rodu se vyskytuje v Asii. V České republice žije stále pouze jeden druh, a to sršeň obecná. Vzhledem k tomu, že je tento okřídlený hmyz vybaven žihadlem s jedem, se ho mnoho lidí obává. Sršně jsou tak často nevítanými hosty a jejich hnízd v blízkosti obydlených oblastí se lidé neodkladně zbavují. Lze sršně odehnat i bez zabíjení a co na ně platí?
Druhy sršní
Rod sršeň zahrnuje přibližně dvacet druhů žijících převážně v Asii a Evropě. Následující druhy patří mezi ty nejznámější.
Sršeň obecná
Sršeň obecná (Vespa crabro) je jediným stále žijícím druhem v České republice. Původem pochází pravděpodobně z Asie, ale doma je v celém mírném pásu Evropy. Zavlečena byla také do severní Ameriky.
Tělo hmyzu je velké přibližně 20 až 28 milimetrů, královna se dorůstá až 35 mm. Má typické, pruhované, černo-žluté zbarvení, které varuje okolí před nebezpečím. U nás tento druh poznáme poměrně snadno. Stejné zbarvení mají totiž pouze vosy, které jsou obvykle mnohem menší. Podobné jsou ještě včely a čmeláci, zde však obvykle k záměně nedochází.
Sršně jsou částečně synantropní. To znamená, že příležitostně vyhledávají blízkost člověka a někdy se můžeme setkat nejen s tím, že poletují v ulicích měst či v parcích, ale také s jejich hnízdy.
Sršeň mandarínská
Sršeň mandarínská (Vespa mandarinia) je druhem žijícím v Asii. Je mnohem větší než sršeň obecná. Královna může být velká až 5,5 centimetrů a žihadlo dosahuje délky až 6 mm, jedná se tedy o největší sršeň na světě. Také bodnutí sršně mandarínské je bolestivější i nebezpečnější. V Japonsku a Číně zemře na jeho následky několik desítek lidí ročně.
Kromě nebezpečí člověku je tento druh proslulý také “drancováním” úlů a úkrytů jiného sociálního hmyzu. Během pár minut dokáže skupina sršní mandarínských zlikvidovat celý včelí úl. Asijské druhy včel si proti těmto náletům vybudovaly vlastní obranný systém, problém je, když se objeví jako invazivní druh jinde. I přes zvěsti, že byla sršeň mandarínská v ČR zaznamenána, není toto tvrzení pravdivé. U nás se tento druh nevyskytuje, nicméně nedávno bylo několik exemplářů zavlečeno do USA a Kanady.
Sršeň východní
Sršeň východní (Vespa orientalis) se vyskytuje na Blízkém Východě a ve Středomoří. Patří mezi menší druhy, konstitučně je drobnější než naše sršeň obecná. Patří však mezi významné hospodářské škůdce. Živí se především stravou bohatou na jednoduché cukry jako je ovoce či nektar. Své larvy ale krmí jinými členovci a dokážou během pár chvil zlikvidovat celý včelí úl. Jedna dělnice zabije za den třicet až padesát včel. Populaci sršní východních koriguje jejich hlavní predátor vlha pestrá.
Zajímavostí tohoto druhu je, že pigment na těle dokáže zachycovat sluneční záření a využít ho při metabolických procesech. Jedná se pouze o část přijaté energie. Díky tomu si vysloužili přezdívku “solární sršeň”.
Jak dlouho žije sršeň aneb Životní cyklus
Jedná se o hmyz s proměnou dokonalou. Do životního cyklu tedy patří stádium vajíčka, larvy, kukly a dospělce. Brzy zjara se probouzí z hibernace královna. Ta ihned poté začne se stavbou hnízda. Královna staré hnízdo znovu nepoužívá, vědci se domnívají, že to může být kvůli parazitům. K probuzení své plodnosti potřebuje dostatek bílkovin, a tak se živí lovem hmyzu.
Plástve tvoří královna ze směsi starého dřeva a slin. Do vytvořených pláství pak královna naklade vajíčka. První dělnice se vylíhnou již v červnu, kdy začínají s lovem potravy pro další larvy a pomáhají s péčí o ně i o hnízdo. Do září čítá kolonie obvykle do 200 jedinců. Někdy může dojít ke stěhování kolonie i během roku. Poté, co mladé královny a samci vyletí z hnízda, kolonie zaniká.
Zajímavostí je, že jsou sršně aktivní až 22 hodin denně. Jejich odpočinek probíhá tak, že zůstanou asi na půl minuty ve stavu úplné strnulosti. Do práce a péče o kolonii se dají už druhý den po vylíhnutí, třetí až čtvrtý den již létají z úlu ven a loví nebo shánějí vodu.
Sršní hnízdo
Sršní hnízdo tedy dle výše uvedených informací začíná stavět sama královna. Po vylíhnutí prvních dělnic přebírají tuto povinnost ony. Hotové hnízdo má oválný tvar. Je tvořeno několika patry pláství a uvnitř se může nacházet 200 až 1700 členů (včetně vajíček, larev, kukel i dospělců). Vchod do hnízda neustále hlídají dělnice.
Pokud začnou mít sršně pocit, že jim hnízdo nestačí, je na nevhodném místě nebo jim zde hrozí nějaké nebezpečí, může dojít k stěhování. V tomto případě z úlu vylétne královna a za ní všichni letu schopní dospělci. Následně si na zvoleném místě skupina vytvoří hnízdo nové. Uvádí se, že až více než polovina sršní mandarínských se během sezóny přestěhuje do nového hnízda.
Jak vypadá sršní hnízdo?
Sršní hnízdo bývá nejčastěji postaveno v dutině stromu, takže jej poznáte až podle vylétávajících dělnic. Méně často pak najdeme hnízdo v prostoru. Zde se již často setkáváme s tím, že se nechází poblíž lidského obydlí. Takové hnízdo rozeznáte od hnízd jiného blanokřídlého hmyzu poměrně snadno. Má totiž nápadný oválný až kulovitý tvar a je pruhované - pruhy střídá tmavě hnědá a světle hnědá barva. Vchod do hnízda je pak v jeho spodní části.
Jak vypadá sršní královna?
Také sršní královnu u nás poznáte jednoduše. Jedná se totiž o velký blanokřídlý hmyz s typickou pruhovanou kresbou. Královna je mnohem větší než zbytek obyvatelstva úlu. Zatímco dělnice jsou kolem dvou centimetrů velké, královna mívá často až 3,5 centimetru.
Sršní bodnutí - je nebezpečné?
Sršeň má, stejně jako její příbuzné, na zadečku umístěné žihadlo s jedem. Sršní žihadlo může být až 6 mm dlouhé a při píchnutí neodpadne, jako je tomu například u včel. Jedna sršeň vám tedy může uštědřit hned několik bodnutí za sebou, cítí-li se ohrožena. To je důležitá informace, protože sršeň evropská není agresivním a útočným druhem. Člověka napadne pouze při ohrožení. K tomu ale může dojít poměrně snadno. Stačí například, aby se vám dostala pod oděv nebo si pochutnávala na vašem ovoci či nápoji.
Bodnutí sršní v dutině ústní je pak velmi nebezpečné, někdy i život ohrožující. Je tedy více než na místě sršně neprovokovat. Pokud vám například vlétne do místnosti, nikdy se po hmyzu neohánějte, výrazně negestikulujte a nedělejte nic, co by mohlo jedince ohrozit. Nesnažte se hmyz odehnat ani v případě, že si na vás sedne - pouze se přestaňte hýbat. Když sršeň zjistí, že nejste potrava, odletí bez povšimnutí.
Bodnutí sršní - první pomoc
Vzhledem k tomu, že sršní bodnutí obsahuje více látky, která je zodpovědná za naše vnímání bolesti, je sršní bodnutí daleko bolestivější než bodnutí vosou nebo včelou. Sršní jed ale není tak nebezpečný. Pro alergiky ale může být i životohrožující. V první chvíli je nezbytné místo bodnutí ledovat.
Takovou babskou radou je rozříznout cibuli a dužnatou částí ji na píchnutí přiložit. Použít můžete i lokální antihistaminikum (nějaký gel proti poštípání hmyzem) nebo antihistaminické kapky. To pomůže i proti svědění.
Důležité je průběžně sledovat stav. Pokud zjistíte, že vám místo i jeho okolí natéká až příliš, nebo se vám výrazně přitížilo, neváhejte ihned vyhledat lékařskou pomoc. Na pozoru by se měli mít především alergici, malé děti a starší osoby s chronickým onemocněním. V těchto případech je lepší vyhledat lékaře vždy. Zejména u alergiků a malých dětí může dojít k šoku, proto po napadení ihned vytočte záchrannou službu na čísle 155.
Jak se zbavit sršní?
Sršni vyskytující se v ČR nejsou útoční, a jsou velmi užiteční. Ani jejich bodnutí není tak nebezpečné jako bodnutí od vosy, proto je dobré mít na zahradě sršně. Spoustru lidí ale sršně děsí a na zahradě je nesnesou. Pokud patříte mezi ně, snažte se sršně nejdřív ze zahrady vypudit. Hubení nechte až jako poslední možnost.
- Odpuzováni sršní. Tipů, jak odpudit sršně, je hned několik. Zde poměrně dobře fungují přírodní odpuzovače, tedy výsadba těch správných rostlin například v okolí terasy nebo do okenních truhlíků. Pomáhají také vonné esence citronové kůry, hřebíčku a chilli - z těchto surovin tedy můžete udělat směs a naplnit jí plátěné pytlíčky, které v daném prostoru rozmístíte. Ne vždy je ale toto řešení účinné. O něco lépe je na tom zapálení silně vonící citronové svíčky.
- Chytání sršní. Pro zbavení se sršňí i dalšího bodavého hmyzu je dobré si v prostorách posezení rozmístit různé nástrahy. Jednou z nich je past na vosy a sršně, která funguje jednoduše a spolehlivě - návnada přiláká hmyz dovnitř pasti, odkud se už nedostane. Některé pasti fungují tak, že se naplní velmi sladkou vodou, která tento hmyz také přiláká. Pasti jsou sice účinné, jejich nevýhodou je však fakt, že se kolem nich začne shlukovat ještě více hmyzu.
- Hubení sršní. Pro alergiky je výbornou volbou zmrazující sprej na hmyz. Tento sprej zmrací hmyz během okamžiku. Další možností je sprej na sršně a vosy. Ten obsahuje insekticid a je možné ho použít na vzdálenost až 5 metrů, takže není třeba riskovat pobodání při snaze se hmyzu zbavit. Sprej připomínající hasičák je možné použít i na likvidaci celého hnízda.
Likvidace sršních hnízd
V první řadě si ujasněte, zda vás hmyz skutečně ohrožuje, nebo je na vašem pozemku dostatečně daleko. Pokud není ve vaší blízkosti a kolem hnízda pravidelně nechodíte, můžete se držet dál a počkat do podzimu, než skupina úl opustí. Hnízdo poté snadno spálíte. Nezapomeňte, že sršni jsou velmi užiteční. Zbaví vás totiž vos, které jsou často nebezpečnější. Je ale jasné, že lidí, kteří jsou ochotni na svém pozemku sršní hnízdo nechat, je minimum.
A tak se nejčastěji přiklánějí k jeho likvidaci.
Likvidace sršního hnízda je dost riskantní záležitost. Pokud se na ni necítíte, nebojte se zavolat odborníky. Rozhodnete-li se k likvidaci svépomocí, vybavte se dostatkem ochranných pomůcek (silným zimním oblečením, vysokými botami, rukavicemi, lyžařskými brýlemi, kuklou, přilbou a podobně) a kvalitním insekticidem.
Možností, jak zabít sršně, je několik. Tou první je již zmiňovaný spěnový sprej na likvidaci hnízd, který na hnízdo jednoduše vyprázdníte. Jeho výhodou je, že funguje na větší vzdálenost, thnízdo obalí hustou pěnou, a účinkuje okamžitě. NAvíc obsahuje látky, které hmyz odradí od toho dělat si na stejném místě hnízdo znovu.
Nejlepší je hnízdo zlikvidovat hned na jaře, kdy ještě není velké. K likvidaci je dobré přistoupit brzy ráno.
Je sršeň chráněný?
V České republice se sršně neřadí mezi zvláště chráněný hmyz. K jejich hubení tedy není potřeba žádné povolení a při použití těch správných přípravků je zcela legální. Jinak je tomu ale v některých evropských zemích. Sršně jsou chráněny například v Rakousku či Německu. I když není chráněný, je opravdu užitečný a lidi neotravuje tak jako vosy. Děsí jen svou velikostí.