Hlodavci jako škůdci lidských obydlí - jak se jich zbavit

Hlodavci si svými zuby poradí i s tvrdým materiálem, dokážou se prokousat dřevem, plastem, někteří dokonce i starým betonem. Potkani, krysy, myši, hraboši.. Jak si s těmito nezvanými hosty poradit v domě i na zahradě? A jak návštěvám hlodavců předcházet?

Hlodavci jsou nejpočetnějším řádem ze třídy savců: je jich 2500 druhů. Jsou charakterističtí svými specifickými zuby a jejich uspořádáním. Řezáky se přeměnily v hlodáky a špičáky v chrupu chybí. Hlodáky jsou z přední strany překryté tvrdou sklovinou a zezadu měkkou zubovinou. Zuby neustále dorůstají a hlodáním dochází k obrušování měkké zuboviny a hlodáky jsou tím pádem trvale ostré.

Hlodavci v ČR

K nejběžnějším hlodavcům u nás patří myš domácí, potkan, hraboš polní, hryzec vodní, krysa a křeček polní.

Myš domácí

• Myš má šedohnědou srst, relativně velké oči a kulaté uši.
• Tělo je dlouhé 7-10 cm a stejně tak dlouhý je ocásek, který je skoro holý.
• Myš se velmi rychle množí, za rok může mít až 10 vrhů.
• Je častým nezvaným návštěvníkem lidských obydlí.
• Je velmi plachá a aktivní většinou večer.
• Její přítomnost v domácnosti prozradí nález trusu, zápach moči, ohlodané potraviny ve spíži, prokousané obaly, nebo textil.

Potkan

• Potkan měří mezi 16 a 27 cm, na rozdíl od krysy je zavalitější, má menší uši i oči a ocas má kratší než tělo.
• Vyhledává vlhké prostředí a dobře plave.
• V přírodě žije v koloniích, často v blízkosti potoků, ve městě se vyskytuje ve stokách, rád zavítá do vlhčích sklepů, ze kterých se vydává do obytných částí domů.
• Aktivní je hlavně v noci.

Hraboš polní

• Hraboš polní měří 8- 12 cm a na rozdíl od myši má krátký ocásek zhruba 3 cm.
• Žije na polích a v zahradách v bohatých labyrintech podzemních chodeb.
• Do lidských obydlí prakticky nevniká, ovšem v letech přemnožení působí kalamity na polích i v přilehlých zahradách.

Hryzec vodní

• Hryzec vodní vzhledem připomíná menšího potkana.
• Žije u vody, kde si v březích vyhrabává nory a buduje chodby.
• Hryzec je aktivní ve dne i v noci.
• Živí se podzemními částmi rostlin a při přemnožení může způsobit značné škody v zahradách.

Krysa

• Krysa má tělo dlouhé do 24 cm, je šedá až černá, štíhlejší než potkan a ocas má delší než tělo.
• Oči i uši krysy jsou výraznější než u potkana.
• Je teplomilná a na našem území se vyskytuje pouze v nížinách.
• Vyhledává suché části domu, často se usídlí na půdě, ve stodole, nebo v sýpce.
• Dobře šplhá a aktivní je nejvíce za soumraku.

Křeček polní

• Křeček je zavalitý a měří do 30 cm.
• Má bílé packy a čenich, hnědá záda, na krku, tvářích a předními končetinami má smetanové skvrny, břicho má černé.
• Díky svému pestrému zbarvení je prakticky nezaměnitelný.
• Kvůli silnému snížení reprodukční schopnosti je křeček zařazen mezi kriticky ohrožené druhy.
• Škodit může na polích, kde dokáže nashromáždit až několik kilo potravy.

Čím hlodavci škodí?

Hlodavci jsou všeobecně považováni za škůdce. Znehodnotí až třetinu světové úrody. Nepohrdnou žádným rostlinným či živočišným materiálem, kromě zrní a pečiva konzumují ovoce, zeleninu, ale také maso a vejce, sežerou i papír, prokoušou kožené výrobky a textil, poničí plasty a elektrické rozvody. 

Důležité je také zmínit, že hlodavci jsou jedni z největších přenašečů nemocí. Jsou zodpovědní za morové epidemie, ale přenáší také mnoho jiných chorob jako je leptospiróza, Weilova žloutenka, tularémie, leishmanióza, klíšťová encefalitida, toxoplasmóza a nejrůznější horečnatá onemocnění. Kromě chorob mohou také do obydlí zanést různé druhy parazitů.

Preventivní opatření proti hlodavcům

Proti hlodavcům se můžeme účinně bránit několika preventivními opatřeními. 

• Vždy uklízejte odpadky do uzavřených nádob a pravidelně je vynášejte. Kolem popelnic nenechávejte nepořádek a pravidelně jejich okolí kontrolujte. Při znečištění prostor omyjte například vodou z hadice, máte-li možnost.
• Pravidelně kontrolujte sklepy a přístavky na zahradě. Zde můžete také preventivně nastražit pasti, které nejsou nebezpečné pro děti a domácí zvířata. Hledejte stopy po přítomnosti hlodavců jako je trus, zápach moči či okus.
• Pořiďte si na dvůr kočku či psa. Jedná se o přirozené nepřátele hlodavců a jejich přítomnost na zahradě odradí většinu hlodavců, případně je kočka i pes uloví.
• Dobře izolujte okna, dveře i vrata. Vše by mělo jít dobře zavřít a pod dveřmi nesmí být mezery. Pokud najdete ve zdech zahradních domků či na půdě neutěsněné otvory, kterými by mohly zejména myši vniknout dovnitř, je třeba je opravit.
• Máte-li na zahradě kompost, pořiďte si vysoký, ideálně uzavíratelný kompostér, případně kompost ohraďte betonem a pletivem. Nevhazujte na něj zbytky jídla živočišného původu. 

Jak se zbavit hlodavců na zahradě a v domě?

Lidé s hlodavci bojují již po staletí. Do svých domovů přijali kočky, které je loví, a vyšlechtili psí plemena vhodná pro odlov hlodavců. Používali (a stále používají) různé byliny, pasti, jedy a podobně, jen aby se těchto přenašečů nemocí zbavili. Pojďme se podívat na některé z nich.

Babské rady na hlodavce

V boji proti myším můžete vyzkoušet některé staré rady našich babiček. Myši nesnáší pach listů ořešáku, vratiče, heřmánku a máty, nebo terpentýnu a přípravků proti molům.

Některé hlodavce účinně odradí také lidské vlasy nebo psí či kočičí srst. Vlasy a chlupy umístěte tam, kde se škůdci nejvíce pohybují. Pach predátora odradí myši, hryzce i hraboše, na potkany však většinou tolik účinný není.

Pasti a plašiče

Klasikou v boji s hlodavci jsou větší, či menší mechanické pasti. Může se jednat o klasické natahovací pastičky na myši, které hlodavce obvykle ihned usmrtí, nebo o odchytové pasti, do kterých se škůdci chytí a zůstanou naživu.

Druhý typ pastí je vhodný pro větší hlodavce či chráněné druhy a takové pasti musíme denně kontrolovat a vyprazdňovat. Poslední variantou jsou pasti elektrické - v těch je hlodavec ihned po odchytu usmrcen elektrickým proudem, což je paradoxně humánnější než klasické pasti, ve kterých může zvíře pomalu umírat i několik dnů. 

Na trhu jsou k sehnání i akustické, ultrazvukové, nebo kombinované plašiče. Ty jsou bezpečné pro okolí (nemohou ohrozit děti ani jiná zvířata) a odpadá také odklízení usmrcených hlodavců nebo strach z požití jedovatých návnad. Při pořízení plašiče dbejte na kvalitu přístroje. Na trhu je totiž plno různých “napodobenin”, které nemají žádný účinek. Plašiče od ověřených značek mají naopak dosah až několik metrů a spolehlivě ochrání celou vaši zahradu i dům.

Další možností odpuzení hlodavců jsou pachové spreje, které na postříkaných plochách vydrží i několik týdnů a člověk jejich pach nijak necítí.

Návnady a jedy na hlodavce

Pokud se vám nedaří hlodavců v domě a na zahradě zbavit žádnou z těchto nenásilných metod, je třeba přejít na radikálnější řešení. To se stává zejména při přemnožení potkanů, kteří již mají na vašem pozemku vybudovanou síť chodeb a vyvádí zde své mladé.

V dnešní době se již k hubení hlodavců nepoužívají silné jedy jako kyanid a podobně - většinu těchto látek smí dle nových směrnic využívat pouze profesionálové na základě příslušného živnostenského oprávnění. Na trhu je však stále celá řada návnad, které lze použít i v domácích podmínkách. 

V současnosti se nejčastěji používají dvě účinné látky. První z nich je Bromadiolon, který je úspěšný v hubení potkanů. Druhou látkou je Brodifakum - nástrahy s obsahem této látky jsou obecně účinnější a dobře působí na všechny druhy hlodavců.

K hubení můžete zmíněné dvě látky použít hned v několika formách. Oblíbené je otrávené zrní či granule. Existují však i gelové nástrahy, parafínové bloky či různé sáčky s jedem. Ten obvykle způsobí smrt hlodavce až po několika hodinách. Pokud by potkan "ochutnávač" po pozření látky uhynul hned, zbytek skupiny už by stejný zdroj potravy nevyužil. 

Při rozmístění otrávených nástrah nezapomeňte na bezpečnost:

• umístěte návnady do deratizačních stanic
• dbejte na to, aby se k jedu dostal vždy pouze hlodavec
• vždy se řiďte pokyny uvedenými výrobcem