Drvopleň obecný patří mezi významné škůdce dřevin. Ty ani tak neohrožují dospělí motýli, jak jejich larvy. Housenky drvopleňů si totiž rády pochutnávají na kmenech i větvích a mohou mít na svědomí úhyn celého stromu. Jak tyto škůdce včas odhalit a jak před nimi rostliny efektivně ochránit?
Jak vypadá drvopleň
Jedná se o nenápadného motýla, kterého si laik může splést například s lišajem nebo jinou “noční můrou”. U nás v Česku se jedná o běžný druh, pro jeho nenápadné zbarvení je ale často přehlížený. Drvopleně najdeme na různých stanovištích, od nížin až po hory do 1500 metrů nad mořem.
Dospělci tohoto druhu mají křídla o rozpětí asi 65–70 mm u samic a 80–90 mm u samečků. Délka těla dosahuje 30–40 mm. Co se týče zbarvení, to je velmi střídmé, obvykle v různých odstínech šedé. Drvopleni mají také skvělé mimikry, v klidové poloze se složenými křídly totiž připomínají kousek odlomené větvičky.
Křídla dospělců jsou spíše skromná, v odstínech šedé až hnědošedé. Jejich ústní ústrojí je nedokonale vyvinuté, což jim dává těžkopádný vzhled. Když motýl složí svá křídla, připomíná v klidové poloze zlomenou větvičku.
Housenky drvopleně
Larvy tohoto druhu jsou velké - dorůstají se až deseti centimetrů a tělo je tlusté až jeden centimetr. S velkými rozměry se samozřejmě pojí také množství zkonzumované masy - housenky si poradí s dřevem ve větvích i kmenech a dokážou vzrostlý strom i zahubit.
.jpg)
Jak je poznat? Kromě velikosti je prozradí také červená až růžová barva, přičemž hlava, nohy, kusadla a bradavky jsou sytě černé. Na povrchu těla se nacházejí drobné chloupky. Pokud se housenky “pasou” na dubovém dřevě, vyznačují se charakteristickým octovým zápachem.
Jak velká je housenka drvopleně?
Housenka drvopleně může být až 10cm dlouhá a 1 cm tlustá - viz foto housenky na dlani.
Vývoj larvy trvá dva až tři roky. Po celou tuto dobu žijí v dřevině a likvidují ji požerem. Poté se zakuklí do rezavé kukly.
Od vajíčka po dospělce
Životní cyklus tohoto druhu je velmi zajímavý a jednotlivá stádia procházejí náročným procesem proměny.
- Vajíčko - Samičky drvopleňů kladou vajíčka přímo do kůry stromu. Jedna samice stihne za svůj život naklást až 1000 vajíček. Ta klade po malých skupinkách a opatří je lepkavým sekretem, který je chrání. Asi po 15 dnech se líhne larva.
- Housenka - Larvy mají červeno růžové zbarvení, jsou velké a vyvíjejí se přímo v hostitelské rostlině, která jim slouží také jako jediný příjem potravy. Celý vývoj trvá přibližně dva až tři roky. Během této doby tvoří v dřevu spletité labyrinty plné pilin a výkalů. U housenek je běžný také kanibalismus.
- Kukla - Po dvou až třech letech se housenky zakuklí. Vytvoří kolem sebe pevnou kuklu z pilin, která má obvykle rezavou barvu. Kukly můžeme najít jak přímo v napadených stromech, tak na nich nebo úplně mimo ně. Kuklení probíhá na podzim.
- Dospělec - Na jaře se z kukel líhnou dospělí motýli. Ti se pak pohybují v okolí listnatých stromů, které po rozmnožování opět využívají k nakladení svých vajíček.
Co žere drvopleň obecný?
Jak jsme si již řekli v předchozím textu, housenky drvopleně jsou škůdci dřevin, živí se tedy především dřevem z jakékoliv části stromu. Dobře si poradí i se starým a tvrdým dřevem, ničím nezvyklým však není ani kanibalismus mezi larvami.
Dospělí motýli mají zakrnělé ústní ústrojí a potravu nepřijímají.
Drvopleň obecný jako součást ekosystému
Tito motýli i jejich larvy jsou důležitou součástí celého ekosystému. Housenky živící se dřevem se podílejí na rozkladu biomasy v lesích a podílejí se na přírodním procesu recyklace organické hmoty. Dřevo je tímto způsobem odbouráváno a přeměňováno na humus, což napomáhá výživě stromů a celého lesního ekosystému.
.jpg)
Larvy drvopleňů by se daly považovat za takové malé lesní inženýry - jejich rozsáhlé chodby totiž využívá celá řada dalších druhů, které zde nacházejí své útočiště. Mezi ně kromě hmyzu patří i drobní ptáci a savci, kteří tyto skuliny využívají jako svá hnízda a úkryty. To zvyšuje biodiverzitu a zachovává rovnováhu v lesním ekosystému.
Housenky, vajíčka i dospělci jsou také zdrojem potravy pro mnohé obyvatele lesa - například vajíčka pod kůrou vyhledávají sýkory, datlové i strakapoudi. Ti si samozřejmě rádi pochutnají i na housenkách. Motýli jsou součástí jídelníčku netopýrů a sov.
Je tedy škůdcem?
Ano, i když do přírody bezesporu patří a jejich přítomnost s sebou přináší mnohá pozitiva, člověku škodí.
K významným škodám dochází u listnatých porostů pěstovaných pro další zpracování, například v nábytkářství. Parazitující housenky ale najdeme i na ovocných stromech, často třeba v jabloňových sadech, kde se úspěšně skrývají pod lepy proti škůdcům.
Larvy napadají pouze zdravé dřevo, které nejenže silně poškozují, ale poskytují tím také prostor dalším škůdcům.
Jak se zbavit drvopleně?
Zbavit se drvopleňů je velmi složité, proto je dobré myslet v první řadě na prevenci.
Jak na drvopleně?
- Zajistěte úkryty přirozeným nepřátelům - na stromy dejte budky vhodné pro sovy a netopýry. Ti se živí dospělými motýly, kteří k rostlině přilétají naklást svá vajíčka. O vajíčka a larvy se postarají také další druhy ptáků.
- Ošetřete kůru - použijte některý z přírodních postřiků nebo strom potřete směsí jílu a kravinců.
- Rozvěste hmyzí domečky - drvopleň má své nepřátele také v řadách hmyzu.
Pokud je již strom napadený, neprodleně jednejte. Larvy ve dřevě je nezbytné usmrtit. Někteří zahradníci na to jdou mechanicky a housenky se snaží z chodeb dostat tenkým drátem. Mnohem účinnější je aplikace tekutého insekticidu přímo do poškozeného dřeva.
V případě rozsáhlého poškození je pak lepší strom pokácet a dřevo spálit, aby škůdci nenašli své útočiště jinde.