Mravenci jsou bezesporu důležitým hmyzem v ekosystémech. Co když si však místo lesa vyhlédnou k životu lidská obydlí? Se kterými druhy se můžeme doma setkat a jak se jich zbavit? To vše se dozvíte na následujících řádcích.
Kolonie mravenců
Mravencovití (Formicidae) patří mezi nejúspěšnější a nejrozšířenější skupiny hmyzu v živočišné říši. Jejich úspěch je přisuzován sociálnímu způsobu života a specializaci. Tento hmyz žije ve společenstvích, kde se dokonce vyskytují případy, kdy příbuzné kolonie tvoří superkolonie s rozsahem několika tisíc kilometrů (Linepithema humile).
Kolonie mravenců jsou často považovány za superorganismus kvůli jejich vysoké úrovni organizace nad jednotlivcem. Nicméně, mravenčí kolonie také často vedou války mezi sebou.
Tyto kolonie tvoří složité společenství, které se skládá z několika kast - královny, dělnic a samců. Existuje více než 12 000 druhů mravenců, které se liší svým vzhledem, chováním a životním prostředím. Mravence celého světa můžeme rozdělit do několika základních skupin podle jejich vzhledu, způsobu života i prostředí, ve kterém se vyskytují.
Druhy mravenců v domácnostech
Mravenec faraon
V blízkosti člověka žije nejčastěji mravenec faraon (Monomorium pharaonis). Jedná se o velmi drobný druh tvořící početné skupiny. Tělo faraonů je světlé až rezavé, a kromě zbarvení poznáme tyto mravence také podle jejich způsobu života - přežívají totiž zejména ve vytápěných interiérech, ve kterých se může nacházet i několik různých kolonií, které mezi sebou pozoruhodně nesoupeří (u mravenců to bývá zpravidla naopak).
Mravenců faraonů se velmi těžko zbavuje. Použití různých přírodních tipů a babských rad často selhává, stejně jako některé insekticidy. Účinné je například narušování jejich tras lepovými pastmi nebo přípravky, které mravenci nanosí do hnízda a zabrání jí dalšímu kladení vajíček.
Faraoni mohou mimo jiné přenášet také nemoci jako je salmonela nebo streptokok. Z tohoto důvodu bychom jejich přítomnost neměli ignorovat a s nezvanými hosty aktivně bojujeme.
Mezi další druhy, se kterými se můžeme v bytech a jiných vnitřních prostorách setkat, patří:
- Tapinoma sessile
- Tetramorium caespitum (mravenec drnový)
- Camponotus app (mravenec dřevokaz)
- Ochetellus glaber
- Solenopsis spp
- Tapinoma melanocephalum (mravenec duch)
Druhy mravenců v přírodě
Kromě výše zmíněných druhů, se kterými se kromě domácností můžeme samozřejmě setkat také ve volné přírodě či pouze v dosahu lidských obydlí, patří do této skupiny hmyzu i druhy, které se pohybují nejčastěji venku. Zde si staví nadzemní či podzemní hnízda zvaná mraveniště, ve kterých se nachází královna, vajíčka i další zajímavosti jako například “pěstírny hub”, kterými se následně mravenci živí, různé “spíže”, kam si ukládají nalezenou potravu a podobně.
Tento složitý a poměrně inteligentní sociální hmyz má mnoho dalších zajímavých zvyků. Kromě toho, že je v kolonii přesně určeno, co má který mravenec dělat, mezi sebou umí jednotlivci také komunikovat pomocí pachů, feromonů, pohybů tykadel, chutí a tak dále. Někteří biologové mají za to, že mravenci tvoří jakýsi superorganismus.
Mravenci si ve volné přírodě vytvářejí symbiotické či parazitické vazby. Výše jsme zmiňovali houby, které si pěstují ve svých hnízdech. Kromě toho spolupracují také se mšicemi, které chrání před predátory a na oplátku chtějí jejich výměšky, jimiž se živí. Některé druhy pak žijí v polosymbiotickém vztahu se stromem, který jim poskytuje úkryt. Živí se jeho mízou, žijí v jeho dutinách a blízkosti. Za to strom “chrání” před okolními rostlinami - ty obvykle kompletně zlikvidují, aby stromu neodebíraly potřebné živiny nebo světlo.
Mezi nejčastější běžně se vyskytující druhy v ČR patří například:
- mravenec lesní (Formica rufa)
- mravenec obecný (Lasius niger)
- mravenec zrnojed (Messor structor)
- mravenec otrokářský (Polyergus rufescens)
- mravenec obrovský (Camponotus herculeanus)
- mravenec dřevokaz (Camponotus ligniperda)
- mravenec argentinský (Linepithema humile)
- mravenec černolesklý (Lasius fuliginosus)
- mravenec žlutý (Lasius flavus)
Mravenec obecný
Mravenec obecný (Lasius niger) je v České republice nejběžnější druh. Typický zástupce je malý, hnědý až šedohnědý, matný. Zadní část těla, nohy a základna tykadel jsou pokryty vystouplými štětinkami. První část tykadla má hruškovitý tvar. Čelní destička nemá jasná ohraničení. Dělnice obvykle nemají temenní oči a v hlavové části se nachází jednoduchý mozek (ganglia).
Tento druh je hojně rozšířený nejen u nás, ale i po celém světě - najdeme ho v Evropě, mírném pásmu Asie až po severní Ameriku a severní Afriku. U nás se vyskytuje jak v horách, tak v nížinách. Je běžným obyvatelem zahrad, měst, lesů, parků a někdy i domovů. Není náročný na životní podmínky a dobře snáší suché i vlhké prostředí bez ohledu na intenzitu slunečního svitu.
Mravenec lesní
Mravenec lesní (Formica rufa) patří mezi lesní druhy mravenců, kteří si staví kopulovitá nadzemní mraveniště.
Tento druh je zbarvený do černohnědé až černé barvy s rezavou hrudí. Chybí téměř veškeré ochlupení. Mravenec lesní disponuje zakrnělým žihadlem s jedovou žlázou na konci zadku, které obsahuje známou mravenčí kyselinu, a kusadly sloužícími k mnoha účelům (obrana, přeprava materiálu, dělení potravy).
Dělníci tohoto druhu vytvářejí z jehličí a větviček vysoké osamocené hromady na lesních světlinách, nejčastěji ve smrkových lesích. Mraveniště má dominantní orientaci směrem na jih, kde je mírnější svah, což umožňuje lepší zpracování energie a vyšší akumulaci tepla. Bývá obvykle vysoké asi 50 cm a uprostřed se nachází pařez, ve kterém oplodněná královna založila kolonii, která může být osídlena až 40 let.
Oblý tvar a výška hnízda jsou ovlivněny mírou osvětlení mraveniště; při nedostatku světla může hnízdo dosáhnout výšky až 2 metry, aby zachytilo co nejvíce slunečních paprsků. Hnízdo má svůj vlastní klimatizační systém pro regulaci teploty, který udržuje stálou teplotu pomocí otevírání a zavírání vchodů. Podzemní část mraveniště je obvykle dvakrát větší než povrchová část. V zimě se mravenci stahují hlouběji do podzemí, kde spí.
Rezavý mravenec
Rezaví mravenci považují lidi za nejobávanější. Je to pravděpodobně kvůli rezavě zbarvenému mravenci žahavému, který v případě ohrožení používá svá kusadla k útoku. Některé druhy (například mravenec lesní) mají také na konci zadečku žihadlo, kterým při bodnutí pouští do kořisti nebo predátora kyselinu mravenčí. Poštípání od těchto mravenců může být skutečně bolestivé, nicméně zbarvení o agresivitě druhu většinou nerozhoduje.
Kusadla mohou na člověka použít i některé tmavě zbarvené druhy, naopak někteří rezaví mravenci člověka nekoušou.
Největší mravenec žijící v ČR
K největším druhům mravenců patří například mravenec obrovský, se kterým se setkáme i v některých horských oblastech České republiky. Královna měří až 18 milimetrů, dělnice přibližně 12 až 14 mm.
Největší mravenec na světě
Suverénně největší mravenec na světě je velemravenec obrovský (Dinomyrmex gigas) v anglištině pojmenovaný jako Giant Forest Ant vyskytující se zejména v tropických oblastech Asie. Jeho zástupci se dorůstají téměř tří centimetrů.
Způsob života mravenců
Královna mravenců založí novou kolonii poté, co opustí hnízdo a uskuteční svatební let, během kterého je oplodněna samci. Ejakulát samce si královna uchovává v orgánu zvaném spermatéka, který se nachází na konci jejího zadečku. Spermie samce pak využívá po celý život. Mravenčí samci zemřou několik dní poté. Královna si vybere vhodné místo pro založení hnízda, postaví jednoduché mraveniště a vyšle první generaci dělnic.
Od té chvíle se dělnice starají o zajištění potravy a obranu kolonie, zatímco královna se soustředí pouze na kladení vajec. Zakládání kolonie představuje nejrizikovější období v životě mraveniště, kdy většina královen padne za oběť predátorům nebo zahyne.
Královna určuje pohlaví svých potomků - z oplodněných vajec se rodí dělnice a z neoplodněných samci. Geny se přenášejí haplodiploidním způsobem, což znamená, že dělnice sdílejí 75 % genů, nikoli pouze 50 %, jak je tomu u savců. Královna také produkuje sekret, který brání vývoji nových královen z larev; pokud chce mít nové královny, přestane tento sekret vylučovat. U některých druhů mravenců jsou dělnice schopny klást neoplodněná vajíčka, což činí v případě, že královna zemře a kolonie je na pokraji zániku.
Mravenci se dělí do několika kast, základními jsou královna, samec a dělnice. Velké dělnice s neobvykle vyvinutými kusadly se nazývají vojáci. Jednotlivé kasty se mohou lišit velikostí i tvarem těla, například dělnice rodu Atta může být až 300× těžší než jiná dělnice z téhož hnízda. Každá kolonie obvykle má minimálně jednu královnu a několik dělnic.
Mravenci patří mezi hmyz s dokonalou proměnou. Z vajíčka se líhnou larvy, které se po určité době zakuklí a z kukly se vylíhne dospělý jedinec.
Co žere mravenec?
Mravenci jsou obvykle všežravci. Nejčastěji se však živí medovicí mšic, ale i červy, housenkami, larvami, vajíčky hmyzu či různými druhy uhynulého hmyzu. Neodmítnou ani sladkou šťávu z dozrávajících plodů nebo mízu ze stromů.
Potravu vyhledává na zemi, v rostlinách či na stromech. V průběhu jedné sezóny dokáže kolonie mravenců zlikvidovat až 5 milionů kusů hmyzu. Často se však jedná o dřevokazný hmyz nebo jiné škůdce rostlin, ne nadarmo se mravencům přezdívá “čističi” nebo “lesní policie”.