Drobné otvory na listech ředykviček, salátů nebo kapusty? Pravděpodobně za nimi stojí dřepčík, nevelký, ale za to škodlivý brouček, který dokáže zničit úrodu během několika dnů. Jaké jsou účinné způsoby ochrany a prevence před dřepčíkem? Zjistěte, jak ochránit své plodiny před tímto drobným, ale nebezpečným nepřítelem.
Jak vypadá dřepčík a čím škodí?
Dřepčík je drobný brouk, který je známý svou schopností rychle skákat – tímto manévrem se velmi podobá blechám, stejně jako svými rozměry. Délka jeho těla se pohybuje od 1,5 do 3 mm, na první pohled ho tedy v záhonu nezahlédnete.
Nejčastěji má černé, kovově lesklé tělo, ale existují také druhy s pruhovanými nebo skvrnitými vzory. Tento malý hmyz je nejaktivnější v teplém, suchém počasí, kdy se vylíhne z půdy, kde přezimoval, a vydává se hledat mladé rostliny k poškození.
Dřepčíci škodí zejména tím, že se živí listy rostlin. Jejich hlavní obětí jsou brukvovité plodiny, jako jsou:
- ředkvičky,
- kapusta,
- brokolice,
- saláty,
- špenát,
- balkonové rostliny,
- některé druhy plodové zeleniny,
- řepka nebo některé obiloviny.
Samičky dřepčíků kladou vajíčka do půdy v blízkosti rostlin, a larvy se následně živí kořeny. Největší škody však způsobují dospělí jedinci, kteří vyžírají drobné dírky do listů, což oslabuje rostliny a může vést k jejich úhynu, zvláště u mladých sazenic.
Rostliny, které nejsou schopny efektivně fotosyntetizovat kvůli poškozeným listům, zaostávají v růstu a mohou být náchylnější k dalším chorobám.
Jak vypadá poškození dřepčíkem?
Poškození způsobené dřepčíkem je velmi charakteristické a snadno rozpoznatelné. Na listech napadených rostlin se objevují malé, kulaté dírky, které mají často okraje zbarvené do žluta.
Na první pohled vypadají jako drobné otvory či prožrané oblasti. Když se brouk pustí do listů, může to vypadat, jako by rostlina byla „děravá“. U mladých sazenic, kde je listová plocha malá, může takové poškození znamenat, že rostlina nebude schopná dorůst do plné zralosti.
Zvláště nebezpečný je dřepčík pro mladé rostliny, které teprve zakořeňují. Mladé sazenice mají křehké listy, a pokud jsou zasaženy v rané fázi růstu, může dojít k tomu, že celá rostlina uhyne. V horších případech se dřepčík postará o zničení celé úrody, základ je tedy škůdce včas odhalit a zlikvidovat.
Druhy dřepčíků
V našich zahradách máme tu čest hned s několika druhy dřepčíků. Každý z nich se rád pouští do trochu jiné skupiny rostlin. Také samotné poškození se může mírně lišit, nicméně většinou dřepčíci napadají brukvovité rostliny a škodí požerem listů.
Dřepčík černý (Phyllotreta atra)
Dřepčík černý je jedním z nejrozšířenějších druhů v českých zahradách. Tento malý brouk má lesklé černé tělo, které dorůstá délky 1,5 až 2,5 mm. Vyskytuje se především na brukvovitých rostlinách, jako jsou ředkvičky, zelí, kapusta, ale také na hořčici nebo křenu.
V listech rostlin vytvářejí dospělí brouci drobné díry, které se s postupem času zvětšují, což způsobuje jejich žloutnutí a předčasné odumírání. Dřepčík černý klade vajíčka do půdy, kde se líhnou larvy, které se ještě navíc živí kořeny hostitelských rostlin. Tento druh dřepčíka se vyskytuje převážně na jaře a začátkem léta, kdy je počasí teplé a suché.
Dřepčík černonohý (Phyllotreta nigripes)
Dřepčík černonohý má velmi podobný vzhled jako dřepčík černý, ale lze ho rozpoznat podle mírně odlišného tvaru těla a tmavších nohou. Jeho tělo má také kovově lesklý černý odstín. Vyskytuje se zejména v oblastech s těžší půdou a vyšší vlhkostí.
Jeho hlavními hostitelskými rostlinami jsou opět brukvovité plodiny, ale může napadat i jiné rostliny, například některé druhy salátů. Tento druh způsobuje podobné poškození jako dřepčík černý, přičemž největší škody vznikají při výskytu na mladých sazenicích.
Dřepčík obilní (Phyllotreta vittula)
Dřepčík obilní je menší druh, který je typický svým světlejším tělem s jemnými pruhy na krovkách. Jeho tělo měří 1,5 až 2 mm a často ho najdeme na obilovinách a travinách, kde se živí jejich listy. Tento druh je častější na polích než v zahradách, protože jeho hostitelské rostliny zahrnují zejména pšenici, ječmen a další obilniny.
Poškození způsobené dřepčíkem obilním se projevuje především na mladých listech, kde se objevují malé kulaté otvory, což zpomaluje růst rostlin a může způsobit snížení výnosu úrody.
Dřepčík zelný (Phyllotreta nemorum)
Dřepčík zelný je dalším významným škůdcem brukvovitých plodin, především zelí, kapusty a brokolice. Tento druh se vyznačuje tmavě zeleným až černým, kovově lesklým tělem, které dosahuje velikosti kolem 2,5 mm. Na rozdíl od jiných druhů dřepčíků je dřepčík zelný méně skákavý, ale to mu neubírá na škodlivosti.
Poškození je opět podobné. V listech jsou vykousané nejdřív drobné dírky, které se postupem času slévají ve velké otvory. Rostlina strádá, roste pomalu a v raných fázích může i uhynout.
Dřepčík polní (Phyllotreta undulata)
Dřepčík polní je další běžný druh vyskytující se zejména na polích. Jeho tělo je malé, s kovovým leskem a tmavým zbarvením, podobně jako u dřepčíka černého. Hostitelskými rostlinami jsou především brukvovité plodiny a některé luštěniny.
Tento druh je aktivní hlavně na jaře a v létě, kdy teplé počasí podporuje jeho reprodukci a rychlé šíření. Vyhledává suchá a slunečná stanoviště.
Dřepčík olejkový (Psylliodes chrysocephala)
Dřepčík olejkový je brouk s charakteristickým zlatým leskem na hlavě a tmavě modrým až černým tělem. Jeho délka se pohybuje kolem 3 mm, což z něj činí jednoho z větších zástupců této čeledi. Najdeme ho zejména na řepce olejce, která je jeho hlavní hostitelskou rostlinou. Vyskytuje se ale i na hořčici a dalších brukvovitých rostlinách.
Tento druh škodí zejména na podzim, kdy napadá mladé ozimé řepky, a pokud není napadení včas ošetřeno, může dojít k podstatnému snížení výnosu.
Co platí na dřepčíky?
Boj s dřepčíky je náročný hlavně proto, že hmyz je jednak pro drobné rozměry špatně vidět, poškozuje už velmi malé sazenice a larvy se navíc v podzemí živí kořeny. Základem by tedy měla být především prevence a pravidelná kontrola sazenic.
Pokud i přesto dojde k napadení, je potřeba jednat hned. Dřepčíci se rychle rozmnožují, a proto je ideální kombinace několika přístupů – od mechanických opatření až po chemickou ochranu.
Preventivní opatření
Udržování zdravých rostlin a pravidelné ošetřování záhonů je základem prevence. Doporučuje se sázet ředkvičky a další náchylné plodiny každý rok na jiné místo a pravidelně střídat plodiny, aby se snížila pravděpodobnost napadení dřepčíky i jinými škůdci.
Dalším účinným opatřením je mulčování půdy, které brání dřepčíkům v přístupu k sazenicím. Nezapomínejte ani na pravidelné kypření a hnojení. Většina druhů dřepčíků si libuje spíše v suchém prostředí, záhony tedy pravidelně zalévejte a udržujte mírně vlhké.
Mechanické bariéry
Na sazenice se hned po výsadbě vyplatí umístit netkanou bílou textilii. Ta udrží optimální vlhkost a ochrání listy mladých rostlin před dřepčíky. Záhony po výsadbě vydatně zalijte, přetáhněte přes ně textilii, kterou nezapomeňte po okrajích dobře zatížit.
Chemická ochrana a postřiky proti dřepčíkům
Pokud jsou plodiny napadené ve větší míře, využijte chemické postřiky. Mezi přípravky, které účinně bojují proti dřepčíkům,patří například Mospilan 20 SP. Tento insekticid je velmi účinný proti široké škále škůdců, včetně dřepčíků, a je vhodný jak pro zahrady, tak pro větší plochy.
Stejně tak poslouží například postřik Karate s technologií zeon, který funguje jako požerový jed. Pro systémovou ochranu rostlin se hodí i postřik Fast M.
Přírodní a ekologická ochrana
Dalším vhodným přípravkem může být NeemAzal, který je přírodní a působí na dřepčíky a jejich larvy. Přípravek obsahuje nimbový olej, který patří mezi přírodní repelenty.
Velmi účinné jsou pak žluté lepové desky. Dřepčíky láká sytě žlutá barva a na desky rádi skáčou, přilepí se a uhynou.
Z přirozených nepřátel pak můžeme jmenovat třeba škvory nebo zlatoočka. Užitečnému hmyzu v zahradě rozmístěte různé hmyzí hotely, ve kterých naleznou potřebný úkryt. Do záhonu se vyplatí vysadit i některé druhy rostlin, které dřepčíkům nevoní. Mezi ně patří třeba kopr.
Domácí postřik na dřepčíky
Pokud se chcete vyhnout chemickým přípravkům, existují také přírodní metody a domácí postřiky, které mohou pomoci v boji proti dřepčíkům. Zde je několik osvědčených receptů:
- Postřik z kopřiv – kopřivový macerát je vynikajícím přírodním repelentem proti mnoha škůdcům. Stačí namočit čerstvé kopřivy do vody a nechat je louhovat několik dní. Poté roztok přeceďte a aplikujte na napadené rostliny. Tento postřik nejen odradí škůdce, ale zároveň posílí rostliny díky obsahu minerálů.
- Postřik z česneku a cibule – smíchejte několik rozdrcených stroužků česneku a nakrájenou cibuli s litrem vody a nechte směs několik hodin louhovat. Poté přefiltrujte a postříkejte rostliny. Tento postřik pomůže odpudit dřepčíky a zároveň podpoří zdraví rostlin.
- Postřik z rebarbory – nálev se připravuje z listů rebarbory. Ty spaříme vroucí vodou, necháme alespoň den louhovat, poté opět scedíme a aplikujeme postřikovačem na rostliny.
Používání přírodních postřiků je vhodné zejména na začátku sezóny, kdy se dřepčíci začínají aktivně šířit. Pro maximální efektivitu je důležité postřik pravidelně opakovat, zvláště po deštích, kdy může být omyt z listů.
Dřepčík je malý, ale velmi škodlivý škůdce, který dokáže rychle zničit vaši úrodu. Klíčem k úspěchu v ochraně je pravidelná kontrola rostlin, použití preventivních opatření a, pokud je to nutné, aplikace vhodných postřiků. S těmito kroky můžete minimalizovat riziko poškození a zajistit zdravý růst vašich plodin.