I když se u nás písečných blech bát nemusíme, v době rozmachu cestovatelství bychom je měli alespoň znát. Tito malí parazité obývající tropické a subtropické oblasti totiž přenášejí nebezpečné nemoci, které mohou být nepříjemným završením pobytu v zahraničí.
Jak vypadá písečná blecha
Blecha písečná, latinsky známá jako Tunga penetrans, je blízkou příbuznou naší blechy obecné. Svým vzhledem ji také na první pohled připomíná, na ten druhý (ideálně pod mikroskopem) ale uvidíme jisté odlišnosti.
Tělo tohoto hmyzu měří pouze 1 milimetr, má typické silné zadní nohy. Ty pomáhají blechám skákat z hostitele na hostitele. Na rozdíl od jiných druhů blech, ta písečná není příliš dobrým skokanem a zvládne vyskočit asi jen 20 centimetrů do výšky. Na končetinách se nacházejí háčky sloužící k přichycení.
Hmyz nemá křídla. Samičky jsou menší než samci a živí se krví. Mezi hostitele těchto parazitů nepatří jen člověk, ale také další teplokrevní živočichové jako psi, opice, hospodářská zvířata nebo domácí ptactvo.
Život písečných blech
Písečné blechy, jak už jejich jméno napovídá, najdeme především v oblastech s velkým množstvím písku. Jedná se zejména o subsaharskou oblast a další tropické a subtropické oblasti Afriky, Jižní Ameriky a některé části Indie.
.jpg)
Také způsob života je jiný než u ostatních blech. Zatímco většina druhů se po celý svůj život zdržuje přímo na hostiteli a živí se primárně jeho krví, písečné blechy žijí většinu života volně (samci dokonce po celou dobu). Samičky vyhledávají hostitele pouze po oplodnění.
Životní cyklus
Oplodněné samičky vyhledávají svou oběť, které pronikají pod kůži. Poté žijí mezi dvěma vrstvami kůže, přičemž na povrchu je otvor, který slouží k dýchání a vylučování. Během tohoto “pobytu” se samice živí krví a své tělo zvětší přibližně na 7 milimetrů.
Po osmi až dvanácti dnech samička vyloučí zralá vajíčka a umírá. Vajíčka neklade do podkoží, ale ven otvorem v kůži. Ideální je, pokud vajíčka ulpí opět v písku. Zde mají totiž larvy optimální podmínky k jejich vývoji. Zde se také zakuklí a vylíhnou se dospělí jedinci, kteří opět hledají partnera ke spáření. Celý cyklus trvá asi 3 až 6 týdnů, v závislosti na daných podmínkách.
Zdravotní rizika a tungóza
Jedním z největších rizik spojených s přítomností blechy písečné je tungóza. Toto parazitární onemocnění vyvolává různé sekundární infekce, které mohou být i fatální.
Poté co se samička dostane pod kůži, může místo začít svědit. U lidí se obvykle jedná o spodní končetiny, místa vniku ale mohou být i jinde na těle. Neustálým škrábáním, ale i znečišťováním podkoží výměšky blechy, dochází k infekci.
Po několika dnech se blecha “napije” krví a několikanásobně zvětší objem těla. V tuto chvíli již místo výrazně bolí a je patrná bílá “kulička” s černou tečkou nahoře. V tuto chvíli je na místě lékařské ošetření a odborné vyříznutí blechy skalpelem. V opačném případě se mohou tvořit léze, které po úmrtí parazita tmavnou a jsou místem pro vnik bakterií a dalších infekcí. Neléčený stav může skončit gangrénou a amputací končetiny, v krajních případech i smrtí.
Prevence a léčba
Vzhledem k vážnosti dopadů tungózy je klíčové věnovat pozornost prevenci a léčbě. Zvláště v oblastech, kde je blecha písečná běžná, je důležité chránit se a vyhýbat se kontaktu s infikovaným prostředím. V tropických destinacích, jako je třeba Dominikánská republika a podobně, se nedoporučují bosé procházky po písečných plážích. Při odpočinku u moře je dobré využít lehátka, při pohybu v písku stačí uzavřené vyšší boty, protože blechy příliš vysoko neskáčou.
Nezbytná je také pravidelná kontrola chodidel, zejména mezi prsty. Pokud objevíte drobnou bílou bouli s černou tečkou, případně tmavé léze, vyhledejte lékařskou pomoc.