Bekyně mniška – nenápadný motýl, který stojí za likvidací mnohých lesních porostů. Setkat se s ním můžeme také v zahradě. Jaké dřeviny vlastně napadá, jak bekyni poznáme a co dělat, když její housnky najdeme na stromech?
Jak vypadá bekyně
Bekyně mniška (Lymantria monacha) je noční motýl z čeledi bekyňovitých, který obývá i Českou republiku. Je často považována za škůdce, protože v případě jejich nadměrného množení mohou housenky způsobit škody v jednodruhových lesích smrku a borovice.
Co se týče vzhledu, sameček má rozpětí předních křídel mezi 35 až 45 mm, zatímco samička má delší křídla (45 až 55 mm). To znamená, že sedící sameček má tělo ve tvaru rovnostranného trojúhelníku, zatímco odpočívající samička připomíná spíše trojúhelník rovnoramenný.
Křídla mají světle šedý podklad doplněný množstvím tmavších skvrn ve tvaru vlnek, spodní lem je černobílý. Charakteristickým znakem jsou také tykadla. Ta jsou u samečků výrazně hřebenitá, zatímco samičky je mají spíše pilovitá.
Tělo motýla je tmavě zbarvené, v některých případech se objevuje jemně růžová barva na zadečku.
Housenka bekyně je po vylíhnutí černá a měří asi 3 mm; při plném vývoji může narůst až na 5 cm. V posledním stádiu je šedá, porostlá dlouhými, řídkými, černými chlupy. Na hřbetě a jednom z článků má světlou skvrnu ve tvaru kosočtverce. Podél hřbetu probíhá řada párových, modrých bradavek a uprostřed těla se nacházejí dvě jsou dvě červené bradavky.
Čím se živí bekyně mniška?
Housenky bekyně mnišky preferují určité druhy jehličnatých stromů, zejména smrk, borovici, jedle a modřín. Jakmile však jejich počet roste, začínají hledat potravu i mezi jinými rostlinami – na celém světě asi “likvidují” kolem 200 různých druhů.
V České republice bylo zdokumentováno a prokázáno, že housenky mnišky se živí šesti různými jehličnatými stromy (kromě zmíněných také douglaska tisolistá a jalovec obecný), několika druhy listnatých stromů (zejména dub, buk, habr a bříza, méně často javor, lípa, jilm, jeřáb, topol, vrba, jabloň), ale i některými druhy plodících keřů.
Život bekyní
- Vajíčko - samičk kladou skupinky vajíček po dvaceti až padesáti kusech přímo do štěrbin v kůře stromu. Jedna samička naklade za svůj život přibližně 200 vajíček, ze kterých se v dalším roce líhnou larvy.
- Larva - na jaře se na stromech začnou objevovat housenky, které se vylíhnou z vajíček přezimujících v přírodě. Obvykle k tomu dochází od dubna do května. Po vylíhnutí se housenky nějaký čas zdržují na svém “rodném stromě”, poté mohou změnit působiště, vyhledat si jinou dřevinu v okolí a začít svůj vývoj. V této fázi mohou být přenášeny také větrem. Ty nejmenší housenky začínají svůj život na rašících pupenech a mladých jehlicích, ale postupem času přecházejí ke konzumaci starších jehlic. Asi po šesti týdnech se kuklí ve štěrbinách kůry nebo na zemi v listí.
- Kukla - když se dostatečně nakrmí a vyrostou, zakuklí se. Fáze kukly trvá jen krátkou dobu, přibližně dva týdny.
- Dospělec - motýli se líhnou v období mezi červencem a srpnem, někdy až do začátku září. Během dne spočívají na kůře stromů a v případě vyrušení odlétají, hlavně samci. Jsou aktivní především večer, kdy dochází k páření. Po setmění jsou lákáni světelnými zdroji. Samice, které byly oplozené, klade skupinky vajíček, obvykle 20 až 50 kusů, do štěrbin v kůře stromů. Jedna samice může naklást až kolem 200 (někdy i 300) vajíček, která přezimují a vyklíčí až v dalším roce.
Čím škodí bekyně?
Bekyně mniška škodí především okusem jehlic jehličnatých stromů. Housenky dokážou žvýkat jehlice, přičemž jedna housenka může poškodit až tisíce jehlic během svého vývoje. Tento druh poškození může vážně oslabit stromy a vést k jejich úhynu, zejména pokud se jedná o masivní útok a stromy ztratí výraznou část svých jehlic.
U smrků může úbytek jehlic přesáhnout 70 % a u borovic dokonce 90 %. Takový výrazný úbytek jehlic dřeviny výrazně oslabuje. Jsou náchylnější k dalším chorobám či škůdcům a často nakonec hynou. Housenky mnišky jsou tedy hlavním faktorem způsobujícím kalamity v jehličnatých lesích.
Prevence a likvidace bekyně
Pro kontrolu výskytu bekyně mnišky jsou využívány různé metody.
V lese se využívá například sledování počtů dospělců a housenek prostřednictvím lepových pastí umístěných kolem kmenů, ale i feromonové pasti, do kterých se však chytají pouze samečci. Prevencí před kalamitami je samozřejmě vysazování smíšených a různorodých lesů, monokultury jsou ke všem škůdcům náchylnější.
Setkáte-li se s napadením v zahradě, nejlépe se osvědčil ruční sběr housenek. Kolem kmenů také můžete v různých výškách umístit lepové pásy, které housenkám znemožní pohyb po kmenu.
.jpg)
Dobrou prevencí je udržování biodiverzity v zahradě a podpora přirozených nepřátel bekyně mnišky. Na stromy umístěte budky pro ptáky i netopýry, kteří se živí housenkami i dospělými motýly.
5 zajímavostí o bekyni mnišce
- Celkové zbarvení se odvíjí od prostředí, ve kterém motýl žije. Zatímco v čisté přírodě se setkáme s bekyní se světle šedými křídly, ve znečištěném prostředí bývají motýli často tmavší.
- Na housenkách si rádi pochutnají nejen různé druhy ptáků. Parazitují na nich také někteří blanokřídlí - jedná se především o lumky a lumčíky, kteří do těla housenky nakladou svá vajíčka a jejich larvy pak housenku bekyně doslova sežerou za živa.
- České jméno tohoto druhu je odvozeno od nenápadného zbarvení dospělých motýlů. Bekyně byly ve středověku ženskými členkami náboženské odnože římskokatolické církve a druhový název mniška je odvozen od mužského ekvivalentu mnich.
- Jídelníček housenek mnišky je pestrý a mohlo by se zdát, že nepohrdnou žádnou dřevinou. Jejich žíru je ale uchráněn tis a ořešák - u těchto druhů nebylo napadení bekyní nikdy zdokumentováno. Naopak byly housenky objeveny dokonce u některých bylin, konkrétně u jetelů a tolic.
- Největší kalamitu na našem území způsobila bekyně mniška mezi lety 1917 a 1927. Tehdy bylo nutné vytěžit přibližně 20 milionů metrů krychlových dřeva z více než 600 000 hektarů lesního porostu.